Evropská komise odmítá, aby se plynovod Nord Stream po případném ukončení války na Ukrajině vrátil do provozu. Postoj Bruselu navazuje na unijní sankce i na schválený plán, podle něhož má dovoz ruského plynu a zkapalněného zemního plynu z evropského trhu postupně zmizet do konce roku 2027. Pro energetické firmy a průmysl to znamená, že s obnovením dřívějšího obchodního modelu nemají počítat ani v poválečném uspořádání.
Nord Stream, více než 1 200 kilometrů dlouhé podmořské spojení mezi Ruskem a Německem, zůstává pod unijními sankcemi. Větev Nord Stream 1 je mimo provoz od výbuchů v roce 2022, zatímco Nord Stream 2 nezískal německou certifikaci. Hlavní mluvčí Evropské komise Paula Pinho uvedla, že Unie si je vědoma nákladů někdejší závislosti na ruských fosilních palivech. Podle Komise Rusko energetické dodávky využívalo jako nástroj nátlaku.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen již dříve prohlásila, že sankce vůči ruské energetice zůstanou v platnosti, dokud Rusko neukončí válku. Energetická mluvčí Komise Anna-Kaisa Itkonen současně zdůraznila, že pravidla pro postupné ukončení odběru ruského plynu nejsou přímo závislá na sankcích ani na budoucím geopolitickém vývoji. Krátkodobé kontrakty na LNG mají skončit dříve, dlouhodobé smlouvy na LNG do ledna 2027 a kontrakty na potrubní plyn do září 2027.
Vyšší náklady za energetickou nezávislost
Odklon od ruských dodávek výrazně změnil evropský energetický trh. Podíl ruského potrubního plynu klesl zhruba ze 40 procent v roce 2021 na přibližně 6 procent v roce 2025. Náhradou se ve značné míře stal dražší americký LNG, což zvyšovalo náklady odběratelů a promítalo se do hospodaření energeticky náročných podniků. Brusel však tento výdaj chápe jako cenu za omezení bezpečnostního a dodavatelského rizika.
V době intenzivnějších jednání o míru se objevily informace o americko-ruském plánu, který by mohl počítat s obnovením dodávek do Evropy, případně i přes Nord Stream za účasti amerického investora. Hovoří se také o možných jednáních týkajících se aktiv Lukoilu, jaderných technologií a arktického LNG. Evropská komise ale dává najevo, že případné obchodní dohody třetích zemí samy o sobě nemění unijní pravidla.
Debata má i dopad na Německo, kde část politiků argumentuje levnějším ruským plynem jako možnou úlevou pro domácnosti a firmy. Předsedkyně AfD Alice Weidel slíbila obnovu Nord Streamu a ukončení sankcí, pokud by se její strana dostala k moci. Změna současné unijní legislativy by však vyžadovala nový návrh Evropské komise a podporu kvalifikované většiny členských států. Většina zemí EU podle dosavadního postoje považuje návrat k energetické závislosti na Moskvě za nepřijatelný.
