Evropské dotace by se od roku 2028 měly více soustředit na velké investice s dopadem na hospodářství a odolnost země. Přednost mají získat zejména energetika, kyberbezpečnost, obrana a opatření související s klimatem, zatímco podpora drobnějších projektů v turismu či kultuře má ustupovat.

Změnu přináší připravovaný víceletý finanční rámec Evropské unie, o němž vyjednávají Evropská komise a členské státy. Česká republika podle ředitelky odboru strategického rámce fondů EU na ministerstvu pro místní rozvoj Kláry Kracíkové musí počítat s tím, že objem evropských peněz může klesnout a o omezené zdroje se bude ucházet více zájemců. O to důležitější bude správně určit projekty, které mohou dlouhodobě posílit ekonomiku a fungování země.

Evropská komise podle ní prosazuje priority spojené s klimatickou změnou, bezpečností digitálních systémů, obranou, celkovou odolností a energetikou. Tyto oblasti se mají promítnout i do národních plánů členských států. Dostupné bydlení zůstává významným tématem, konkrétní způsob podpory však má být věcí jednotlivých zemí.

Méně peněz na malé turistické projekty

V rámci nové orientace fondů by se měla výrazně omezit podpora projektů, které nemají z pohledu Unie strategický význam. Týká se to především části investic do kultury a cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj nechce, aby se evropské peníze nadále používaly například na výstavbu rozhleden, turistických informačních center nebo obdobných lokálních záměrů.

Také u cyklostezek se má více hodnotit jejich širší přínos. Dosavadní síť podle Kracíkové pomohla propojit části Česka, budoucí rozhodování o dotacích ale musí mířit k potřebám třicátých let. Resort se při přípravě národních plánů inspiruje mimo jiné Polskem, které evropské finance využívalo na rozsáhlejší projekty důležité pro ekonomiku.

Zásadně se má změnit i financování vybraných strategických investic. Namísto skládání peněz z několika fondů a podávání žádostí na různých úřadech by se měl proplácet celý projekt z jednoho zdroje. Kraj, který chce například postavit školu, by tak nemusel odděleně řešit stavbu učeben a vzdělávání pedagogů.

Jedna žádost nemusí znamenat méně dokladů

Vztah s Evropskou komisí se má více zaměřit na splnění slíbeného výsledku než na průběžné výdaje jednotlivých příjemců. Pokud se Česká republika zaváže k výstavbě univerzity s kampusy nebo ke zprovoznění 100 kilometrů dálnic, Komise bude posuzovat především dosažení takového cíle.

Pro české úřady a konečné žadatele však zjednodušení nemusí automaticky znamenat výrazně nižší administrativní náklady. Při následné kontrole bude podle Kracíkové stále nutné doložit využití peněz, včetně faktur. Náročnost evidence a odpovědnost za hospodárné čerpání proto zřejmě zůstanou vysoké. Výsledkový model navíc bude vyžadovat, aby stát nastavil pravidla tak, aby tlak na nízkou cenu nevedl ke zhoršení kvality projektů.

Vyjednávání se odehrává i v situaci, kdy se diskutuje o menším celkovém rozpočtu Unie. Evropská komise loni v červenci navrhla rámec ve výši 1,763 bilionu eur, tedy přibližně 42,9 bilionu korun. Návrh irského předsednictví počítá s 1,622 bilionu eur, zhruba 39,5 bilionu korun, což představuje pokles asi o osm procent. Největší škrty se mají týkat kapitoly pro konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost; nižší prostředky by mohly směřovat také na kohezi, zemědělství a program Globální Evropa.