Český obranný průmysl má technologicky vyspělé podniky a první úspěchy v aliančních i evropských programech, jeho podíl na získaných prostředcích však stále neodpovídá domácímu potenciálu. Účastníci šesté vyzbrojovací konference v Ostravě proto zdůraznili potřebu těsnější spolupráce firem, státu a armády, která může rozhodnout o přístupu k evropskému financování a budoucím vývojovým zakázkám.

Konference s názvem Modernizace ozbrojených sil v podmínkách rychlého technologického růstu se konala v ostravském hotelu Clarion na okraj Dnů NATO a Dnů Vzdušných sil Armády ČR. Sešli se zde zástupci Ministerstva obrany, armády, podniků obranného a bezpečnostního průmyslu, akademické sféry i dalších institucí zapojených do budování obranných schopností země.

Ministr obrany Jaromír Zůna ve svém vystoupení připomněl zapojení českých firem do aliančního technologického akcelerátoru DIANA a první výsledky projektů podpořených Evropským obranným fondem. Poukázal také na růst prostředků, které Ministerstvo obrany směřuje do výzkumu a vývoje.

Pro firmy může být významná připravovaná novela zákona č. 130/2002 Sb. Ta má otevřít možnost financovat mezinárodní obranné výzkumné projekty s českou účastí z veřejných i soukromých zdrojů. Právě schopnost spojit veřejné financování, vlastní investice podniků a účast v zahraničních konsorciích bude podle závěrů konference důležitá pro udržení konkurenceschopnosti českých dodavatelů.

Rozhoduje vznik evropských konsorcií

Viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Kristýna Helm upozornila, že české společnosti do mezinárodních výzkumných týmů postupně vstupují, jejich úspěšnost při čerpání evropských peněz však za technologickými možnostmi odvětví zaostává. Podle údajů asociace patří Česká republika z hlediska objemu získaných prostředků spíše mezi méně úspěšné členské státy Evropské unie.

Riziko spočívá především v načasování. V současnosti se vytvářejí konsorcia, která mohou v dalších letech určovat podobu evropského obranného výzkumu a rozdělování podpory z nového víceletého finančního rámce EU. Podniky, které se do těchto struktur nezapojí včas, mohou později jen obtížně získávat financování, reference i pozici v dodavatelských řetězcích.

Svou roli v rozvoji trhu má sehrát také Armáda ČR. Generálmajor Petr Milčický představil plány rozvoje armádních schopností a záměr založit Inovační experimentální jednotku AČR. Ta má urychlit ověřování nových technologií a jejich zavádění do praktického využití, což může firmám dát rychlejší zpětnou vazbu pro vývoj výrobků a služeb.

Brigádní generál Petr Šnajdárek se věnoval budování digitálního jádra armády. Zdůraznil, že digitalizace nemá znamenat jen převedení dosavadních postupů do elektronické podoby, ale zásadní proměnu procesů. V této souvislosti zazněla i potřeba aktualizovat Procesní model Ministerstva obrany ČR z roku 2008, který již neodpovídá současným nárokům.

Firmám chybějí informace i odborné kapacity

Praktické zkušenosti se zapojením do DIANA a projektů Evropského obranného fondu na konferenci představily společnosti Goldilock, Dronetag a VVÚ, s. p. V následné debatě vystoupili rovněž zástupci CzechInvestu, Ministerstva průmyslu a obchodu a firem Thalor Group, PBS Velká Bíteš a VR Group.

Vedle financování se opakovaně objevovaly i provozní překážky. Část podniků naráží na nedostatek odborníků, část na omezený přístup k informacím, datům a postupům armády. Srozumitelnější komunikace mezi zadavatelem, výzkumnými institucemi a soukromým sektorem by podle diskutujících mohla snížit nejistotu při přípravě projektů a zkrátit cestu inovací do praxe.

Pro české obranné firmy tak nejde jen o jednorázové dotační příležitosti. Silnější účast v evropských programech může přinést dlouhodobé vývojové kapacity, nové obchodní vazby a vyšší šanci uspět v navazujících zakázkách. Bez koordinovanější podpory a aktivního zapojení do vznikajících partnerství však hrozí, že značná část těchto příležitostí připadne zahraničním konkurentům.