Trh se smartphony je oborem s vysokými nároky na kapitál, vývoj, distribuci i poprodejní servis. Vedle globálních výrobců na něm působily nebo stále působí menší domácí značky, jejichž obchodní model stojí zpravidla na výrobě v Asii a lokálním prodeji. Tvrdá konkurence však připravila o prostor řadu projektů v Česku i ve světě.
Označení česká značka přitom neznamená, že se telefon fyzicky vyrábí v tuzemsku. Domácí firmy obvykle zajišťují výběr produktu, obchodní strategii, lokalizaci softwaru, distribuci a servis, zatímco výroba probíhá ve specializovaných asijských závodech. Pro zákazníka je důležitý zejména dostupný servis a prodejní síť, pro firmu pak schopnost správně nastavit marži, zásoby a reklamace.
V oboru se rozlišuje model OEM, kdy zadavatel dodává vlastní návrh, konstrukční podklady a software a zahraniční továrna telefon smluvně vyrobí. Druhou možností je ODM: výrobce v Asii navrhne hardware i šasi a nabídne hotový model zákazníkům z katalogu. Evropský odběratel jej pak může uvést pod vlastní značkou, případně navázat partnerskou spolupráci s existujícím asijským výrobcem a prodávat jeho konkrétní model pod upraveným či společným označením.
Domácí značky stavěly na distribuci a dostupnosti
Mezi české značky, které byly na trhu se smartphony aktivní, patří Aligator společnosti ADART Computers, Evolveo od českobudějovické firmy Abacus Electric, iGET společnosti INTELEK.CZ z Brna a Cube1 firmy Setos. Cube1 sice nadále působí, smartphonům se však již nevěnuje. Z pohledu mobilních telefonů naopak skončily značky Verzo a Mivvy. Firma Verzo zanikla, zatímco Mivvy se následně zaměřila na moderní LED osvětlení a pokročilé bateriové systémy.
Tato proměna ukazuje, že samotné uvedení telefonu na trh nestačí. Menší značky čelí cenovému tlaku velkých výrobců, rychlému zastarávání produktů i nákladům na marketing. Rizikem je rovněž financování skladových zásob: neprodaný model může během několika měsíců ztratit obchodní hodnotu, zatímco dovozce nadále nese náklady na záruční a servisní podporu.
Český trh zároveň nepokrývá celý svět mobilních výrobců. Bez přímého oficiálního zastoupení zde podle dostupného přehledu působí například francouzský Crosscall, švédské Doro, německý Gigaset, nizozemský Fairphone a francouzsko-čínské Wiko. Jejich přístroje se mohou objevit u nezávislých prodejců nebo prostřednictvím dovozu z jiných zemí EU, takový prodej ale nemusí odpovídat běžnému modelu místní distribuce.
Mimo Evropu zůstávají desítky lokálních výrobců
Ještě širší skupinu tvoří značky, které neměly oficiální zastoupení ani v Evropě. Patří mezi ně japonské Sharp Aquos, Kyocera a FCNT Arrows, čínský itel Mobile a mobilní divize Hisense, indické Lava International a Micromax, bangladéšské Walton a Symphony Mobile, filipínský Cherry Mobile, brazilské Positivo nebo mexický Lanix. Jejich obchodní zázemí je soustředěno hlavně na domácí či regionální trhy, kde mohou těžit ze znalosti místní distribuce, cenových poměrů a zákaznických preferencí.
Mnohé projekty se na český trh nedostaly vůbec, protože dříve skončily. Týká se to například amerických firem Essential Products a Nextbit, britského Wileyfoxu, dánského Lumigonu, čínského ZUK Mobile, který byl spojený se skupinou Lenovo, nebo španělského Geeksphone. Mimo Evropu zůstaly také dnes již ukončené mobilní aktivity značek Pantech, Smartisan, Meitu, LeEco, NEC Mobile Communications, Spice Mobiles a Videocon Mobile.
Příběh těchto firem ukazuje, že mobilní segment není jen soutěží o parametry zařízení. Rozhoduje schopnost dlouhodobě financovat vývoj, udržet dodavatelský řetězec, vybudovat distribuční kanály a poskytovat podporu po prodeji. Pro menší značky proto může být vstup na další evropské trhy příležitostí, ale zároveň výrazným finančním rizikem.
