Jednání nejvyšších představitelů Číny, Ruska a Spojených států podle komentáře znovu upozornilo na to, že soupeření velmocí se neodehrává jen v oblasti bezpečnosti. Pro evropské firmy a ekonomiku má stále větší význam čínská kontrola nad částí přístavní infrastruktury, námořních tras a technologických dodavatelských řetězců.
Čínský prezident Si Ťin-pching při setkání zdůraznil potřebu míru, strategické stability a spolupráce velkých států. Text však jeho slova staví do kontrastu s dlouhodobým rozšiřováním čínských vojenských kapacit a s tlakem Pekingu v oblasti Tchaj-wanu a Jihočínského moře. Případný konflikt v regionu by měl přímé hospodářské následky: Tchaj-wan je zásadní pro světové dodávky čipů a přes jihovýchodní Asii vedou námořní trasy důležité pro obchod mezi Asií, Evropou a Amerikou.
Podle uvedených údajů má Čína tři aktivní letadlové lodě a čtvrtou ve výstavbě. Její flotila má zahrnovat 234 válečných lodí o výtlaku nad 1 000 tun, zatímco americké námořnictvo 219. Čína zároveň pravidelně pořádá námořní a letecká cvičení v okolí Tchaj-wanu a Japonska. Nejistota v této části světa by se tak mohla rychle promítnout do cen přepravy, dostupnosti zboží i nákladů evropských dovozců.
Přístavy jako součást obchodního vlivu
Z pohledu evropského podnikání je podstatná především role čínských státních společností v přístavech. Komentář uvádí jejich účast na 145 přístavních projektech po světě. V Evropské unii mají čínské firmy podíly mimo jiné v řeckém Pireu, belgickém Zeebrugge, francouzském Dunkerku a ve španělských přístavech Valencie a Bilbao. Zmíněny jsou také terminály v Turecku a na Ukrajině.
Celkem má jít o 19 evropských přístavů, v nichž Čína drží alespoň dílčí účast. Vlastnické nebo provozní podíly samy o sobě nemusí znamenat okamžité omezení obchodu, přinášejí však otázky kolem odolnosti dodavatelských řetězců, ochrany dat a schopnosti států zajistit provoz kritické infrastruktury v době politického či bezpečnostního napětí.
Pro firmy závislé na dovozu komponentů z Asie to znamená nutnost počítat s širším spektrem rizik než jen s cenou lodní dopravy. Výpadek důležité trasy, omezení provozu terminálu nebo nové obchodní bariéry mohou prodloužit dodací lhůty, zvýšit potřebu zásob a zhoršit cash flow. Nejsilněji by dopady pocítily podniky s výrobou závislou na elektronice, strojírenských dílech a dalších součástkách z asijských trhů.
Jaderná rétorika i soupeření o sféry vlivu
Na jednání zazněla také prohlášení o omezení jaderných zbraní. Text připomíná odhady, podle nichž má Rusko přibližně 4 500 až 5 000 připravených a uskladněných hlavic, Spojené státy 3 708 a Čína kolem 400, přičemž v roce 2023 se hovořilo zhruba o 600 čínských hlavicích. Zmíněna byla rovněž Severní Korea s nejméně 30 hlavicemi a Indie se 164 hlavicemi.
Vladimir Putin na setkání hovořil o zvláštní odpovědnosti tří členů Rady bezpečnosti OSN za mír a bezpečnost. Donald Trump zdůraznil snahu snižovat riziko použití jaderných zbraní a rozvíjet obchodní vztahy. Komentář ale varuje před představou, že by se světové mocnosti mohly dohodnout na rozdělení sfér vlivu bez ohledu na zájmy dalších zemí.
Pro evropskou ekonomiku zůstává klíčové, aby geopolitická soutěž neomezila otevřený obchod ani nezvýšila závislost na jediném dodavateli, trase či investorovi. Diverzifikace dodavatelů, kapacit přístavů a strategických zásob se proto stává nejen bezpečnostním, ale i finančním tématem. Firmám může pomoci lépe zvládat případné výkyvy cen, zpoždění plateb i riziko druhotné platební neschopnosti v navazujících odběratelsko-dodavatelských vztazích.

