Rok po představení čínské Global Governance Initiative (GGI) se znovu otevírá debata o tom, zda pravidla světové ekonomiky a mezinárodních institucí odpovídají současnému rozložení hospodářské síly. Peking iniciativu prezentuje jako cestu k reformě globální správy, pro africké státy je podstatná zejména možnost získat větší vliv ve finančních institucích, obchodu a přístupu k rozvojovému financování.
GGI navrhl čínský prezident Si Ťin-pching jako další část širší sady čínských globálních iniciativ. Navazuje na Globální rozvojovou iniciativu zaměřenou na hospodářský rozvoj, Globální bezpečnostní iniciativu a Globální civilizační iniciativu. Na rozdíl od nich se však nesoustředí na jednotlivou oblast spolupráce, ale na samotná pravidla, instituce a rozhodovací mechanismy mezinárodního uspořádání.
Iniciativa přichází v době, kdy je poválečný systém založený na mezinárodním právu pod tlakem geopolitického soupeření, jednostranných kroků států a roztříštěné globalizace. Vedle toho přibývají problémy, které překračují možnosti jednotlivých vlád: klimatická změna, pandemie, kybernetická bezpečnost, umělá inteligence i hospodářská nestabilita. Z pohledu GGI proto nejde jen o spolupráci uvnitř stávajícího systému, ale také o otázku, zda jeho instituce dokážou tyto výzvy řídit.
Peking staví návrh na pěti zásadách: svrchované rovnosti států, respektu k mezinárodnímu právu, skutečném multilateralismu, přístupu zaměřeném na potřeby obyvatel a praktickém naplňování závazků. Iniciativa se formálně nehlásí k demontáži současného systému. Její ambicí má být jeho přizpůsobení proměněné politické a ekonomické realitě.
Právě zde se střetává s dlouhodobou kritikou zemí globálního Jihu. Instituce vytvořené po roce 1945 podle této kritiky už plně neodrážejí současnou ekonomickou a demografickou váhu rozvojových zemí. Nerovnováha je zřetelná zejména ve správě světových financí, v omezeném vlivu těchto zemí na pravidla obchodu a technologií i ve složení Rady bezpečnosti OSN.
Pro Afriku má tato debata přímý hospodářský rozměr. Africké země byly často vystaveny následkům mezinárodních krizí, aniž by měly odpovídající vliv na instituce, které stanovují pravidla financování či koordinují reakci na krize. V rámci GGI by mohly prosazovat silnější zastoupení v Radě bezpečnosti OSN, větší účast na řízení globálních finančních institucí, výraznější hlas v obchodních a technologických režimech a spravedlivější přístup k penězům na rozvoj.
Důležitá je také rozvojová část čínského návrhu. Důraz na vzdělávání, zdravotnictví, digitální infrastrukturu, obnovitelné zdroje, technologické kapacity a mladou populaci odpovídá oblastem, které jsou pro strukturální proměnu afrických ekonomik klíčové. Rozšíření spolupráce mezi zeměmi globálního Jihu by navíc mohlo africkým státům rozšířit okruh partnerů a vyjednávací prostor.
Samotná iniciativa však automaticky nezajišťuje změnu rozdělení vlivu. Reforma globální správy znamená přesun pravomocí a zavedené mocnosti mohou bránit omezení svých institucionálních výsad. Současně budou muset i rostoucí mocnosti ukázat, zda jsou vedle většího vlivu připraveny přijmout odpovídající pravidla a závazky. Pro africké státy proto zůstává rozhodující, aby nevystupovaly jen jako příjemci zahraničních návrhů, ale společně určily vlastní priority a posuzovaly konkrétní opatření podle jejich skutečného přínosu pro své ekonomiky.
