Investování do zahraničních akcií přes mobilní aplikace nezbavuje české daňové rezidenty povinnosti vypořádat dividendové příjmy v tuzemsku. Daň sražená v zahraničí sama o sobě neznamená, že investor nemá nic uvádět v českém daňovém přiznání. Finanční správa navíc může údaje o zahraničních výplatách získat prostřednictvím automatické mezinárodní výměny informací.
Pro české zdanění není rozhodující, zda člověk nakoupil cenné papíry přes banku, obchodníka s cennými papíry nebo mobilní investiční platformu. Podstatný je druh příjmu, stát, z něhož dividenda plyne, a způsob, jakým byla zdaněna v zahraničí. Český daňový rezident totiž standardně přiznává své celosvětové příjmy.
Investiční aplikace mohou uživateli zprostředkovat například formulář W-8BEN pro uplatnění výhodnější sazby u amerických dividend nebo poskytnout roční výpis. Nevyřeší však za něj případný zápočet daně zaplacené v zahraničí vůči české daňové povinnosti, posouzení osvobození ani žádost o vrácení daně sražené nad rámec příslušné mezinárodní smlouvy. Právě vracení přeplatku bývá administrativně náročné, u vyšších částek však může mít finanční význam.
Výpis z aplikace nemusí stačit pro české přiznání
Další komplikaci představují cizí měny. Daňové přiznání se v Česku podává v korunách, takže dividendy i související údaje z účtů vedených v eurech nebo dolarech je třeba přepočítat kurzem České národní banky, případně jednotným kurzem Generálního finančního ředitelství. Kvalita podkladů od jednotlivých platforem se přitom liší: některé nabízejí podrobný přehled, jiné jen orientační výpis, který nemusí pro správné zpracování daní postačovat.
Postupy pro vracení nadměrně sražené daně v rámci Evropské unie má od roku 2030 zjednodušit a sjednotit směrnice FASTER. Nemění ale samotné daňové sazby ani dvoustranné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které zůstávají pro investory rozhodující.
Častou chybou je úplné vynechání zahraničních dividend z přiznání. Pokud poplatník překročí zákonné limity pro povinnost přiznání podat, musí příjmy uvést. Standardně jde o 50 tisíc korun zdanitelných příjmů ročně, u zaměstnanců pak o 20 tisíc korun vedlejších příjmů.
Finanční úřady mohou údaje o výplatách ze zahraničí porovnávat s podaným přiznáním díky mezinárodnímu hlášení finančních institucí. Pokud vykázané údaje neodpovídají informacím, které má správa k dispozici, může poplatníka vyzvat k doložení příjmů a k dodanění. U dividend proto nestačí spoléhat na to, že zahraniční srážka daňové povinnosti v Česku automaticky uzavírá.
