Vojenský soud ve Walikale na východě Demokratické republiky Kongo odsoudil 66 vojáků k trestu smrti za zbabělost, vzpouru a neuposlechnutí rozkazů. Rozhodnutí přichází v době pokračujících bojů s ozbrojenými skupinami a znovu ukazuje na dlouhodobé provozní i finanční potíže konžské armády, jejíž příslušníci poukazují na nízké platy a nedostatečné vybavení.

Proces se týkal celkem 71 vojáků. Čtyři byli zproštěni viny, jeden dostal trest deset let vězení. Podle místních médií byli vojáci zadrženi 20. října ve Walikale v provincii Severní Kivu. Čelili obvinění, že během střetů s bojovníky Fronty pro znovuzaložení národa, známé jako FRN, opustili své pozice a uprchli.

FRN je povstalecká koalice, jejíž součástí je také skupina M23. Konflikt ve východní části země trvá desetiletí a střetávají se v něm vládní síly s různými ozbrojenými skupinami. Konžská vláda opakovaně obviňuje sousední Rwandu z podpory M23. Kigali i samotní povstalci tuto podporu odmítají.

Disciplína naráží na podmínky v armádě

Armáda uvedla, že soud má posílit kázeň jednotek nasazených proti ozbrojeným skupinám. Její operace však dlouhodobě komplikují organizační nedostatky a slabá disciplína. Vedle toho vojáci upozorňují na nízké mzdy a chybějící materiální zajištění, což se promítá do fungování jednotek v terénu.

V říjnu bylo za obdobná obvinění odsouzeno k smrti dalších 27 vojáků, kteří se podle obžaloby stáhli z fronty během střetů s povstalci. Podle údajů francouzské stanice RFI bylo od začátku roku 2025 odsouzeno nejméně 507 vojáků, z toho 381 k trestu smrti.

Demokratická republika Kongo v březnu 2024 ukončila dvacetileté moratorium na výkon trestu smrti. Vláda tehdy krok zdůvodnila snahou odstranit z armády osoby označované za zrádce. Nejvyšší trest má dopadat i na lidi zapojené do ozbrojených skupin a povstání, stejně jako na případy velezrady či válečných zločinů. Lidskoprávní organizace změnu kritizovaly, formální popravy však od obnovení trestu smrti provedeny nebyly.

V říjnu 2025 byl v nepřítomnosti k trestu smrti odsouzen také bývalý prezident Joseph Kabila. Čelil obviněním mimo jiné z válečných zločinů a velezrady, která odmítl. K soudu se nedostavil a později byl jmenován vůdcem povstalecké FRN.