Bezpilotní technika může ovocnářům snížit provozní náklady a usnadnit práci ve svažitých či hůře přístupných sadech. Terénní pokus České zemědělské univerzity v Praze ale současně ukazuje limity dronového postřiku: kapalina se soustředí hlavně do horní části koruny a česká pravidla zatím komerční kapalnou aplikaci přípravků na ochranu rostlin dronem nepřipouštějí.

Test uskutečněný 12. prosince 2025 v jabloňovém sadu ČZU pracoval s osmirotorovým dronem EFT Z30P, vybaveným třicetilitrovou nádrží a rotačními atomizéry. Stroj letěl rychlostí 6 km/h, přibližně 1,5 metru nad korunami stromů, při aplikační dávce 30 litrů na hektar. Vítr se během aplikace pohyboval mezi 0,6 a 0,9 metru za sekundu.

Výzkumníci sledovali rozložení postřiku pomocí potravinářského modrého barviva a 75 Petriho misek rozmístěných v různých výškových úrovních stromů i na zemi. Nejvyšší průměrné pokrytí, 2,34 %, zachytily misky ve výšce 240 centimetrů, tedy v horní části koruny. Směrem dolů množství zachycené kapaliny klesalo. Výsledek odpovídá principu aplikace, kdy kapky nejprve zasahují vrchol porostu a do spodních pater pronikají jen částečně působením gravitace a proudu vzduchu od rotorů.

Průměrná depozice na půdě činila zhruba 56 % průměrné depozice v koruně. Autoři upozorňují, že měření proběhlo v prosinci, kdy byly stromy bez listí. Podmínky proto simulovaly spíše řídký, mladý nebo raně vegetující porost. V plně olistěném sadu by listová plocha měla zachytit více kapaliny, zvýšit depozici v koruně a omezit ztráty na zemi.

Nižší roční výdaje neznamenají univerzální náhradu rosiče

Ekonomické srovnání počítalo s roční výměrou 200 hektarů a roztečí řad čtyři metry. Pořízení sestavy dronu EFT Z30P včetně tří náhradních akumulátorů a nabíječky vycházelo na 271 979 Kč. Srovnávaný sadový rosič s nádrží o objemu 1 000 litrů byl oceněn na 450 000 Kč.

Sadový rosič dosáhl vyšší efektivní výkonnosti, 3,2 hektaru za hodinu, protože při jednom přejezdu ošetřuje dvě sousední řady. Dron zvládl 2,6 hektaru za hodinu. Přesto podle výpočtu činily roční náklady rosiče 102 410 Kč, zatímco dron financovaný z vlastních peněz 89 512 Kč. Rozdíl vychází zejména z nižší pořizovací ceny dronu a z úspor za pohonné hmoty.

Výsledek se však mění podle způsobu financování. Při bankovním úvěru je dron podle studie dražší než konvenční technika, zatímco při využití podpory ze SZIF v rámci intervence 33.73 Strategického plánu SZP 2023–2027 může být jeho nákladová výhoda výraznější. Pro podnikatele tak nebude rozhodující jen cena stroje, ale také dostupnost vlastního kapitálu, podmínky úvěru a možnost získat dotaci.

Dron není přímou náhradou rosiče při aplikacích s objemem 500 litrů na hektar a více, například u části kontaktních fungicidů, insekticidů či přípravků s vyšší dávkovou normou. Jeho ekonomické uplatnění studie spojuje především se systémovými přípravky, listovými hnojivy, biologickými prostředky a aplikacemi do přibližně 120 litrů na hektar. Výhodu může přinést také tam, kde se pozemní technika obtížně dostává do porostu.

Investici komplikuje zákaz kapalné aplikace

Největší překážkou pro běžné komerční využití zůstává právní rámec. Směrnice EU 2009/128/ES obecně omezuje leteckou aplikaci pesticidů a český zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči váže případnou výjimku na pilotovaná letadla a vrtulníky. Bezpilotní prostředky do této výjimky nespadají. Drony mohou podle popsaného rámce aplikovat granule do výšky pěti metrů, nikoli však kapalný postřik.

Na úrovni EU se pravidla mohou změnit. Návrh Komise COM/2025/1021 z prosince 2025 počítá s možností, aby členské státy za stanovených podmínek povolovaly výjimky také pro drony. Francie již v dubnu 2025 přijala odpovídající zákon, Německo připouští fungicidní postřiky dronem ve strmých vinicích při přísných podmínkách a Maďarsko zavedlo registrační systém pro piloty dronů určených k ochraně rostlin.

Pro české ovocnáře proto dává pořízení aplikačního dronu ekonomický smysl jen při pečlivém vymezení budoucího využití a financování. Dokud se nezmění česká pravidla pro kapalné přípravky, nelze úsporu vypočtenou pro dronový postřik automaticky převést do běžného podnikatelského provozu.