Estonská loděnice Baltic Workboats spustila 18. listopadu 2026 na vodu 45 metrů dlouhé plavidlo EUROGUARD, největší válečnou loď postavenou v zemi od obnovení nezávislosti v roce 1991. Podstatou projektu však není jen jedna loď: Estonsko koordinuje desetistátní evropský program o hodnotě přibližně 95 milionů eur, tedy asi 2,3 miliardy korun, který má posílit schopnost evropských firem vyvíjet modulární a částečně autonomní námořní systémy.
EUROGUARD vznikl v loděnici Baltic Workboats na ostrově Saaremaa a při spuštění na vodu jej pokřtila prezidentka Ülle Madise. Plavidlo měří na délku 45 metrů, je široké 9,4 metru a jeho maximální výtlak činí 335 tun. Z pohledu estonského průmyslu jde o výraznou zakázku i referenční projekt: země s 1,36 milionu obyvatel se nestala pouze dodavatelem části technologie, ale převzala koordinační roli v mezinárodním konsorciu.
Do programu se zapojilo více než dvacet organizací z deseti zemí, včetně Polska, Švédska, Nizozemska, Francie, Španělska a Norska. Evropská unie z Evropského obranného fondu hradí 65 milionů eur, zbylou část rozpočtu zajišťují účastníci projektu. Takové financování je pro firmy důležité zejména tím, že rozkládá náklady na vývoj mezi více partnerů a může otevřít cestu k navazujícím dodávkám, pokud technologie obstojí při zkouškách.
Testovací loď má ověřit modulární evropské technologie
EUROGUARD je označován jako demonstrátor, nejde ale o pouhý model. Má hybridní pohon, rychlost nejméně 20 uzlů, tedy zhruba 37 kilometrů za hodinu, dojezd přes 3 700 kilometrů a vytrvalost deset dní na moři. Užitečné zatížení až 100 tun má umožnit rychlou výměnu misijních modulů pro minový boj, průzkum, sledování, protiponorkové operace, ochranu podmořské infrastruktury nebo nasazení bezosádkových systémů.
Vývojáři se soustředí především na autonomní navigaci a dálkové ovládání přes zabezpečené spojení. Loď má rozpoznávat překážky a hrozby, předcházet kolizím a zvládat provoz s malou posádkou, případně bez ní. Vedle plavidla vzniká také systémová architektura GENSA. Jejím cílem je usnadnit zapojování zařízení od různých evropských výrobců do budoucích plavidel. Ekonomická hodnota projektu tak spočívá i v nastavení společných technických rozhraní, která mohou snížit náklady a zkrátit dobu integrace nových komponentů.
Estonský demonstrátor není koncipován jako přímý soupeř velkých ruských korvet. Je výrazně menší než například exportní korveta projektu 20382 Tiger, která měří 104,5 metru a má plný výtlak 2 430 tun. Jeho přínos má být v rychlé přestavitelnosti, průzkumu, protiponorkových schopnostech a ochraně kabelů, plynovodů či energetických propojení v Baltském moři. Právě zabezpečení podmořské infrastruktury se po opakovaných incidentech v regionu stalo významnou oblastí evropských obranných investic.
Výsledek zkoušek rozhodne o dalších zakázkách
Původní harmonogram počítal s dokončením trupu už na jaře 2026 a se zahájením zkoušek na podzim stejného roku. Spuštění na vodu se nakonec uskutečnilo až v listopadu 2026. Baltic Workboats nyní očekává, že testy plavidla a demonstrace jeho systémů budou pokračovat po celý rok 2027, kdy má být dokončen i celý projekt. Teprve výsledky zkoušek a rozhodnutí zapojených států ukážou, zda se technologie dostanou do sériové výroby.
Česká republika v konsorciu zastoupena není. Projekt je přesto důležitým příkladem pro české podniky, které se chtějí ucházet o prostředky z Evropského obranného fondu. Program PRODEF ministerstva obrany počítá s národním spolufinancováním českých subjektů v evropských výzvách. Přestože Česko nebuduje námořní síly, zkušenost z EUROGUARDu může být přenositelná do domácího vývoje pozemních a vzdušných bezosádkových prostředků, zejména v oblasti modulární konstrukce, dálkového řízení a spolupráce více výrobců.

