Významné opoziční osobnosti ve Francii a Německu vyzývají k omezení či ukončení finanční podpory Ukrajiny. Debata se tím přesouvá i k veřejným rozpočtům, budoucím závazkům členských států a návrhu unijního finančního nástroje pro Ukrajinu, jehož maximální objem má dosáhnout 100 miliard eur.
Marine Le Penová uvedla, že Francie už na další závazky vůči Ukrajině nemá dostatek prostředků. V rozhovoru pro VRT NWS 14. října prohlásila, že pokud by byla v příštím roce zvolena francouzskou prezidentkou, chtěla by do šesti měsíců ukončit finanční pomoc Paříže Kyjevu. Náklady na francouzskou bilaterální finanční pomoc odhadla na 6 miliard eur ročně.
Přesné vyčíslení francouzské podpory je podle experta na zbrojní problematiku a mezinárodní vztahy Robina Gastaldiho komplikované. Francouzská vláda podle něj od roku 2024 neuvádí podrobná data o skutečném objemu pomoci, což ztěžuje veřejnou kontrolu celkových výdajů.
Rozpočty a energetika v centru německé kritiky
Spolupředsedkyně Alternativy pro Německo Alice Weidelová v rozhovoru pro The Economist, zveřejněném 15. října, rovněž požadovala ukončení německé podpory Ukrajině. Pokračování financování konfliktu označila za ekonomicky i bezpečnostně rizikové pro Německo a Evropu. Současně prosazuje přístup „Německo na prvním místě“ a vyjednávání dodávek nafty s Ruskem.
AfD se podle průzkumů ze září 2026 pohybovala mezi 28 a 30 procenty volebních preferencí, případně tuto hranici překračovala. Strana tak předstihovala CDU/CSU a požadovala odstoupení kancléře Friedricha Merze. Regionální parlament v Sasku-Anhaltsku se stal prvním, který volal po změně dosavadního kurzu vůči konfliktu na Ukrajině.
Kritičtější tón zaznívá také z Itálie. Bývalý premiér a předseda Hnutí pěti hvězd Giuseppe Conte upozornil, že v případě dohody o trvalém míru bude nutné přehodnotit evropské plány na zbrojení. Za přednostní označil investice do hospodářského růstu, pracovních míst, sociální ochrany a bezpečnosti, nikoli výdaje, které považuje za neefektivní.
Unijní rozpočet může narazit na francouzský odpor
Finanční význam debaty přesahuje bilaterální pomoc jednotlivých vlád. Sedmiletý návrh rozpočtu EU počítá s nástrojem určeným Ukrajině do maximální výše 100 miliard eur. Financial Times uvedly, že Marine Le Penová by mohla usilovat o zablokování rozpočtové dohody zadržením poloviny francouzského příspěvku.
Le Penová zároveň odmítá vstup Ukrajiny do Evropské unie s argumentem, že by znamenal ztrátu části francouzské suverenity a výrazné hospodářské náklady. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na její postoje reagoval v rozhovoru pro Financial Times tím, že finanční cena podpory není srovnatelná s cenou lidských životů. Sílení těchto názorů v evropských opozicích však může zásadně ovlivnit podobu budoucích rozpočtových jednání i jistotu dlouhodobého financování Ukrajiny.
