Americký Fed zvýšil základní úrokovou sazbu do pásma 3,75 až 4,00 procenta, zatímco Česká národní banka ponechala svou repo sazbu na 3,75 procenta. V obou ekonomikách zůstává hlavním problémem inflace, která se nedostává k dvouprocentnímu cíli. Pro české domácnosti a firmy to znamená, že rychlé zlevnění úvěrů nelze očekávat.
Fed reagoval na ekonomiku, která dál solidně roste, firmy pokračují v investicích a trh práce stále nabízí dostatek pracovních míst. Cenové tlaky přitom nepolevují tak, aby inflace spolehlivě směřovala k cíli centrální banky. Zvýšení sazeb proto bylo z pohledu měnové politiky prakticky nevyhnutelné.
Nový šéf Fedu Kevin Warsh prosadil posun sazeb do rozmezí 3,75 až 4,00 procenta. I bez tohoto kroku by však dlouhodobé financování, včetně hypoték, nemuselo Američanům zlevnit. Trh by mohl zpochybnit nezávislost centrální banky, zejména kvůli opakovaným výzvám prezidenta Donalda Trumpa ke snížení sazeb přibližně k jednomu procentu. Vyšší pochybnosti o nezávislosti Fedu by se promítly do vyšší rizikové prémie a nákladů na dlouhé úvěry.
ČNB má zatím o něco širší prostor pro vyčkávání, a proto ve čtvrtek sazbu nezměnila. Také česká ekonomika ale čelí proinflačním rizikům, která budou v dalších měsících tlačit na vyšší úroky. Snižování sazeb je za těchto podmínek mimo hru.
Významným faktorem je rovněž rozpočtová politika vlády Andreje Babiše. Ta má v příštím roce znovu zvýšit deficit státního rozpočtu a nemá realistický plán jeho snižování v dalších letech. Vyšší schodky mohou podporovat domácí poptávku a cenové tlaky, což centrální bance komplikuje návrat k uvolněnější měnové politice. Pro podniky financované úvěrem i pro domácnosti s proměnlivou sazbou tak zůstává prostředí dražších peněz hlavním scénářem.
