Herec Steve McQueen soustředil část svého cenného automobilového majetku do hangáru na letišti Santa Paula v Kalifornii, zhruba hodinu a půl cesty od Los Angeles. Pro hvězdu amerického filmu 60. a 70. let nebyl objekt jen garáží pro vozy, motocykly a letadla, ale také útočištěm mimo pozornost hollywoodského prostředí.

McQueen, přezdívaný „král cool“, si vedle herecké kariéry vybudoval pověst výrazného automobilového nadšence a účastníka závodů. Některé automobily, které řídil před kamerou, se dostaly i do jeho osobní sbírky. Hangár na Santa Paula Airport, menším letišti v okrese Ventura severozápadně od Los Angeles, mu poskytl prostor pro stále rostoucí soubor strojů.

Mezi nejvýraznější kusy patřil Jaguar XKSS z roku 1956, jemuž McQueen říkal „Green Rat“. Šlo o silniční verzi závodního Jaguaru D-Type, který v letech 1955 až 1957 třikrát vyhrál čtyřiadvacetihodinový závod v Le Mans. Model XKSS vznikl jen v 16 exemplářích a poháněl jej řadový šestiválec o objemu 3,4 litru s výkonem 250 koní. Vůz dokázal dosáhnout rychlosti 150 mil za hodinu, tedy přibližně 241 kilometrů za hodinu.

Podle dobových informací byl Jaguar hlučný a spartánský, přesto jej McQueen využíval často a ve volném čase na něm pracoval. Vedle mimořádně omezené série a vazby na slavného majitele je právě spojení se závodním D-Type důvodem, proč je XKSS jedním z nejpozoruhodnějších automobilů, které se v hangáru objevily.

Kontrast představoval Hudson Wasp z roku 1952 ve dvoudveřovém provedení Brougham. Značka Hudson Motors patřila svého času mezi významné americké automobilky, za Fordem a Chevroletu, a v 50. letech uspěla také v závodech NASCAR. McQueenův vůz měl motor Twin H-Power se dvěma karburátory, hlavou Power Dome a automatickou převodovkou Hydra-Matic. Jeho třetí manželka Barbara McQueenová později uvedla, že herec automobil označoval za vůz „na nedělní cestu do kostela“.

Klidné letiště mimo hollywoodský provoz

Volba Santa Pauly měla i praktickou osobní stránku. McQueen se snažil o soukromí v době, kdy známé osobnosti pravidelně sledovali fotografové bulvárních médií, ještě dávno před nástupem sociálních sítí. Barbara McQueenová podle místního deníku VC Star vzpomínala, že si její manžel toto místo oblíbil pro klid a pro přístup místních obyvatel, kteří jej nevnímali především jako filmovou hvězdu.

Manželé v hangáru údajně několik měsíců také bydleli, než si v okolí pořídili dům. Letiště se zároveň stalo místem, kam v druhé polovině 70. let jezdili i další herci a piloti, například Cliff Robertson, Leonard Nimoy, Gene Hackman či Harrison Ford. McQueenův hangár tak ukazuje, že soukromé sbírky historických automobilů nevznikaly pouze v reprezentativních sídlech: jejich zázemím mohl být i nenápadný letištní objekt, kde se spojovala záliba v technice, závodění a soukromém létání.