Vietnamská metropole Hanoj chce do roku 2030 vytvořit podmínky pro vznik inovativních start-upů s hodnotou alespoň 1 miliardy dolarů. Plán města pro roky 2026 až 2030 spojuje podporu strategických technologií, rozsáhlejší výzkum a vývoj i snahu přivést do města kapitál a odborníky ze zahraničí.

Městský lidový výbor, tedy výkonný orgán samosprávy Hanoje, schválil 28. září plán rozvoje vědy, technologií a inovací. Metropole se chce stát hlavním inovačním centrem Vietnamu a postupně se zařadit mezi významná centra jihovýchodní Asie. Vedle nových firem má strategii podpořit kvalitnější infrastruktura, změny pravidel a vzdělávání odborné pracovní síly.

Ekonomické cíle jsou ambiciózní. Hanoj předpokládá, že souhrnná produktivita výrobních faktorů, označovaná jako TFP, bude zajišťovat více než 57 procent ekonomického růstu. Výrobky vyspělých technologií by měly tvořit nejméně polovinu celkového vývozu zboží. Celkové společenské výdaje na výzkum a vývoj mají dosáhnout alespoň 2 procent hrubého regionálního domácího produktu, přičemž více než 60 procent této částky má pocházet mimo veřejný sektor.

Už v roce 2026 má město vyčlenit na vědu, technologie a inovace 4 procenta svých vyrovnaných rozpočtových výdajů. Hanoj chce zároveň obsadit první místo ve vietnamském provinčním inovačním indexu PII a dostat se mezi pět nejlepších vietnamských provincií a měst ve výzkumu a vývoji umělé inteligence.

Více investic do výzkumu a technologických parků

Součástí plánu je zřízení deseti inovačních center a podpora tří až pěti technologických společností v oborech strategických technologií, které dosáhnou významného rozsahu. Do inovačních aktivit by se měla zapojit více než polovina podniků působících ve městě.

Prioritu dostanou digitální technologie, umělá inteligence, velká data, digitální dvojčata, cloudové služby, internet věcí, blockchain, sítě 5G a 6G, robotika, polovodiče a kybernetická bezpečnost. Strategie zahrnuje také biotechnologie, biomedicínu a technologie městské železnice. Nejméně 30 procent výsledků výzkumu z univerzit a vědeckých institucí má být úspěšně převedeno do podnikové praxe.

Hanoj chce přilákat také více než 200 uznávaných odborníků a vědců z řad Vietnamců žijících v zahraničí. Vedle toho plánuje vybudovat osm až deset vědeckých a technologických organizací, které by dosáhly regionálního nebo globálního uznání. Nadnárodní technologické skupiny mají dostat pobídku k zakládání výzkumných a vývojových center, zejména pro umělou inteligenci, kvantové technologie, polovodiče a biotechnologie.

Testování nových modelů má snížit bariéry pro firmy

Město chce změnit způsob řízení podpory výzkumu: namísto jednotlivých projektů se má orientovat na programy, konkrétní produkty a měřitelné výsledky pomocí ukazatelů OKR a KPI. Připravuje rovněž takzvané sandboxové režimy, tedy kontrolované prostředí pro ověřování nových technologií, produktů a obchodních modelů před jejich širším nasazením na trh.

Tyto režimy se mají týkat například umělé inteligence, blockchainu, robotiky, digitálních aktiv, dronů, fintechu, autonomních vozidel, biotechnologií a nových materiálů. Pro firmy může být podstatné zejména snížení nejistoty při zavádění dosud neregulovaných nebo rychle se vyvíjejících řešení.

Klíčovou úlohu má mít technologický park Hòa Lạc, který Hanoj zamýšlí využít jako centrum pro zkoušení vědeckotechnických pravidel a politik. Město chce urychlit i rozvoj biotechnologického parku, uvést do provozu Hanojský park softwarových technologií a podporovat digitální parky, klastry pro umělou inteligenci i komunitní inovační prostory. Zvažuje také zvýhodněné veřejné zakázky a veřejné objednávky pro technologické výrobky označované jako „Make in Hanoi“ a „Make in Vietnam“.

Plán tak nesměřuje pouze k růstu hodnoty jednotlivých start-upů. Hanoj jím vytváří rámec, v němž mají výzkumné instituce, soukromí investoři a technologické firmy společně zvyšovat podíl znalostně náročných činností na ekonomickém růstu města.