Honda Motor plánuje ve středním Ohiu ve Spojených státech vybudovat závod za 3 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba 70 miliard Kč. Továrna má od roku 2029 rozšířit roční výrobní kapacitu automobilky o 240 tisíc vozů a stát se důležitou součástí jejího posunu k hybridním modelům.

Japonská automobilka oznámila, že nový podnik vznikne mezi dvěma jejími současnými montážními závody v Ohiu. Výrobní linky mají být technicky připraveny pro automobily se spalovacím motorem, hybridy i plně elektrické vozy. Honda zatím nezveřejnila rozdělení plánované produkce ani konkrétní modely, které bude továrna vyrábět. Hlavním účelem investice je ale zvýšit dostupnost vozů s hybridním pohonem, včetně nových modelových řad.

Rozhodnutí navazuje na dřívější změnu strategie. Honda letos omezila důraz na výhradně bateriové elektromobily a chce do března 2030 uvést po světě 15 nových hybridních modelů. Největší pozornost přitom zaměří na Severní Ameriku, kde se hybridy stávají výrazným zdrojem růstu prodejů.

Hybridy posilují díky zájmu zákazníků o úspornější provoz

Prodeje Hondy v USA vzrostly za prvních deset měsíců roku o 5 procent. Podpořila je zejména poptávka po hybridních verzích kompaktního SUV CR-V, sedanu Accord střední třídy a kompaktního sedanu Civic. Hybridní vozy nyní tvoří přibližně třetinu celkového prodejního objemu značky na americkém trhu.

Růst zájmu souvisí i s vyššími cenami benzinu, které vedou část zákazníků k hledání úspornějšího pohonu bez nutnosti plně přejít na elektromobil. Honda proto připravuje také systém, jenž má umožnit hybridní varianty u větších vozů dosud využívajících šestiválcové motory, například SUV Pilot a prémiového SUV Acura MDX.

Investice v Ohiu se týká rovněž dodavatelské infrastruktury. Honda zde v létě zahájila výrobu bateriových článků v podniku společně vlastněném s jihokorejskou LG Energy Solution, do něhož obě společnosti vložily 4,4 miliardy dolarů. Závod byl původně určen pro baterie do elektromobilů, nyní však má vyrábět také baterie pro hybridní automobily.

Kanadský projekt se zmenšil, nejistotu přinášejí obchodní bariéry

Vedle americké investice Honda oznámila 166 milionů kanadských dolarů, tedy zhruba 118 milionů USD, pro závod v Allistonu v provincii Ontario. Peníze mají sloužit k přípravě výroby nové generace automobilů a k obnovení produkce motorů. Původně firma zvažovala v Kanadě komplex dodavatelského řetězce baterií pro elektromobily za 15 miliard kanadských dolarů, tento projekt ale v květnu odložila na neurčito.

Automobilka zároveň zrušila tři chystané čistě elektrické modely určené pro výrobu v USA. Její severoamerická výrobní síť přitom zahrnuje montážní závody v Ohiu, Alabamě a Indianě, stejně jako v Kanadě a Mexiku. Motory a převodovky vyrábí také v Alabamě, Georgii a Ohiu.

Plánování dalších investic komplikuje obchodní nejistota mezi USA, Kanadou a Mexikem. Prezident Donald Trump zavedl cla na dovoz a v červenci neobnovil severoamerickou dohodu o volném obchodu vyjednanou během svého prvního funkčního období. Současně pohrozil, že od 1. ledna uvalí padesátiprocentní clo na automobily a díly vyrobené v Kanadě. Honda avizovala další investice v několika severoamerických provozech, mexický závod však do tohoto souboru projektů nezařadila.