Evropské země v posledních týdnech řeší rostoucí počet hybridních útoků, které jsou podle představitelů NATO a kontrarozvědek stále častější a bezohlednější. Vedle bezpečnostní roviny má vývoj také zřetelný ekonomický dopad: mezi hlavní cíle se podle zástupce jedné alianční země v posledních dvou měsících zařadily obranné a logistické podniky přímo napojené na podporu Ukrajiny.
Napětí se zvyšuje v době, kdy Ukrajina častěji zasahuje energetickou infrastrukturu a vojenské objekty v Rusku. S tím sílí i varování, že Moskva chce na evropské podpoře Kyjeva odpovědět asymetrickými operacemi. Podle informací citovaných agenturou Bloomberg zaznívá z okolí Kremlu očekávání, že život v Evropě má být těmito kroky co nejvíce narušen.
Pro evropské firmy to znamená hlavně růst provozních rizik. Pokud se sabotážní akce soustřeďují na výrobu, sklady, dopravu a letiště využívaná pro dodávky na Ukrajinu, zvyšuje se tlak na ochranu provozů, kontrolu dodavatelských řetězců i interní bezpečnost. Zvlášť citlivé jsou podniky z obranného průmyslu a logistické společnosti, jejichž fungování je přímo spojeno s přepravou materiálu.
Západní bezpečnostní služby podle dvou představitelů nasazují proti těmto hrozbám postupy známé z protiteroristických operací po 11. září 2001. Důvodem je i způsob, jakým jsou akce organizovány: stejně jako teroristické skupiny mají i ruské služby využívat prostředníky najímané přes internet. Rozdíl podle dostupných informací spočívá především v motivaci, protože lidé zapojení do těchto aktivit nemají jednat z ideologických důvodů, ale za úplatu.
Takový model je pro firmy i úřady komplikovaný mimo jiné tím, že zvyšuje nejistotu kolem zaměstnanců, subdodavatelů a externích pracovníků. Náklady proto nemusí vznikat jen přímou škodou na majetku, ale i širšími preventivními opatřeními, prověrkami, zpožděním výroby a dražším pojištěním. V prostředí otevřených ekonomik je navíc ochrana kritických provozů složitější, protože rozsáhlé logistické a výrobní sítě zůstávají z principu zranitelnější.
Sabotáže posilují argumenty pro další veřejné výdaje
Tento týden Spojené státy obvinily skupinu lidí, kteří podle amerických úřadů pracovali pro ruskou rozvědku, z náboru agentů pro sabotáž v Evropě a z příprav vražd ruských opozičníků. Už na začátku září britské úřady zadržely občana Spojeného království, jenž čelí obvinění z porušení zákona o národní bezpečnosti, předávání informací o místech výroby dronů v Anglii ruské zpravodajské službě a z přípravy sabotáže.
Rostoucí počet incidentů zároveň posiluje tlak na veřejné rozpočty. Podle evropského představitele se sice podobné taktiky Moskvy ukazují jako kontraproduktivní, protože podpora Ukrajiny neklesá, ale přibývá argumentů pro vyšší výdaje na obranu, těsnější koordinaci kontrarozvědek i nové sankce. Z pohledu ekonomik to znamená další přesun peněz do bezpečnosti, ochrany infrastruktury a armádních zakázek.
Vidět to bylo i po nálezu dronů s výbušninami na letišti v Lipsku, přes které se zboží dopravuje na Ukrajinu. Německo následně v září oznámilo dodávku dalších protiletadlových raket Iris-T a chystá předání několika tisíc útočných dronů. Vedle vojenské pomoci jde i o signál pro průmysl, že poptávka po obranné výrobě a související logistice zůstane vysoká.
Bývalý zástupce vrchního spojeneckého velitele Evropy James Everard upozornil, že čelit podobným útokům v otevřené společnosti je obtížné a právě její otevřenost protivníkům situaci usnadňuje. Na východním křídle NATO se navíc podle litevského ministra zahraničí Kęstutise Budryse už nemluví jen o nejasné hybridní hrozbě, ale o výbušninách schopných způsobit reálné škody a možné oběti. Pro evropské státy i firmy tak nejde jen o bezpečnostní varování, ale o dlouhodobý faktor, který prodražuje provoz, zvyšuje investice do ochrany a mění priority veřejných i soukromých rozpočtů.
