Indické akcie by měly v pátek otevřít bez výraznějšího směru. Trh sice podporují levnější ropa a očekávání, že americký Fed příští měsíc úrokové sazby nezvýší, opatrnost ale převažuje kvůli novým obchodním rizikům mezi Indií a Spojenými státy.

Investoři sledují především celní spor s Washingtonem. Spojené státy zařadily Indii a více než 40 dalších zemí do zprávy o čínském zboží, které je podle americké strany přesouváno přes třetí země, aby se vyhnulo americkým clům. Nervozitu zvýšilo i rozhodnutí amerického soudu, který podpořil krok prezidenta Donalda Trumpa z roku 2025 zrušit takzvanou výjimku de minimis pro cla. Jde o režim, který u části drobnějších zásilek umožňoval jednodušší dovozní podmínky.

Dalším faktorem je nové prezidentské prohlášení, kterým Donald Trump zavedl clo až 100 procent na dovážené bezpilotní letecké systémy a jejich součásti. Opatření má podpořit domácí výrobu ve Spojených státech a vstoupí v platnost za 21 dní. Pro exportéry i investory je to další signál, že se obchodní politika USA může rychle promítnout do nákladů, marží i poptávky v citlivých odvětvích.

Na Indii může dopadnout také návrh dvoustranně podporovaného zákona v americkém Senátu, který by kvůli nákupům ruské ropy mohl otevřít cestu k clům až do výše 100 procent. Indický ministr obchodu Rajest Agarwal ale hrozbu zlehčil s tím, že obchodní jednání s Washingtonem jsou podle něj uklidňující.

Domácí trh ve čtvrtek část počátečních ztrát smazal. Hlavní indexy Sensex a Nifty zakončily obchodování smíšeně. Rupie zároveň oslabila o 12 paisů na 95,45 za dolar, když na devizový trh dál působí geopolitická nejistota. Sensex je klíčový akciový index burzy BSE v Bombaji a Nifty představuje hlavní benchmark burzy NSE.

Z předběžných burzovních dat vyplývá, že zahraniční institucionální investoři ve čtvrtek čistě prodali akcie za 510,69 crore rupií, zatímco domácí institucionální investoři nakoupili v čistém objemu 4 353,09 crore rupií. Jedna crore odpovídá deseti milionům indických rupií. Právě domácí instituce tak částečně tlumily tlak ze zahraničního odlivu kapitálu.

Asijské trhy dnes ráno vykazovaly smíšený vývoj, přestože technologické tituly dál těžily z obnoveného zájmu o firmy spojené s umělou inteligencí. Pro indické akcie je ale vedle globální technologické nálady podstatnější to, že obchodní politika USA zvyšuje nejistotu pro exportně orientované společnosti i širší podnikatelské prostředí.

Cena zlata se držela bez většího pohybu na 4 315 dolarech za unci poté, co ustoupila z deset týdnů vysokých hodnot. Nejistotu na trzích dál udržují debaty o znovuotevření Hormuzského průlivu, důležité trasy pro světové dodávky ropy. Zlato ale i tak směřuje k druhému týdennímu růstu v řadě, protože slábnou obavy z dalšího zpřísňování měnové politiky v USA.

Severomořská ropa Brent zlevnila na 86,78 dolaru za barel poté, co v předchozí seanci spadla o více než 2 procenta a ukončila šestidenní růst. Trh reagoval na výhled slabší globální poptávky i na data o výrazném nárůstu zásob ropy ve Spojených státech. Pro Indii jako velkého dovozce energií je levnější ropa obecně příznivá, protože snižuje tlak na dovozní účet i na některé nákladové položky firem.

Americké akcie ve čtvrtek rostly. Slabší ceny ropy spolu s mírnými daty o výrobních cenách posílily očekávání, že Fed ponechá příští měsíc sazby beze změny. Index cen výrobců byl v červenci meziměsíčně beze změny, zatímco trh čekal růst o 0,2 procenta. Meziročně tempo zpomalilo na 4,7 procenta z červnových 5,5 procenta.

Technologický Nasdaq Composite přidal 0,8 procenta a uzavřel nejvýše za poslední dva měsíce. Širší index S&P 500 vzrostl o 0,7 procenta na nové rekordní závěrečné maximum, zatímco užší Dow Jones si polepšil o 0,1 procenta. Evropské akcie naopak ve čtvrtek mírně klesly, když nejistota kolem Hormuzského průlivu dál brzdila ochotu investorů riskovat. Panevropský index STOXX 600 uzavřel nepatrně níže, německý DAX odepsal 0,1 procenta, francouzský CAC 40 klesl o 0,3 procenta a britský FTSE 100 ztratil 0,6 procenta.