Indie po reformách z posledních let výrazně mění fungování svého kosmického průmyslu. Vedle státní agentury ISRO, tedy Indické organizace pro vesmírný výzkum, získávají větší prostor soukromé firmy a podle odhadů může tamní kosmická ekonomika do roku 2033 dosáhnout hodnoty zhruba 44 miliard dolarů. Očekávání stojí na kombinaci státní podpory, přílivu investic, předávání technologií i rostoucí domácí poptávky.

Na posun v rozhovoru upozornil generální ředitel oborového sdružení Indian Space Association (ISpA) A. K. Bhatt. Podle něj byl zásadním bodem červen 2020, kdy indická vláda oznámila otevření kosmického sektoru soukromé účasti. Následné změny se neomezily jen na samotnou vesmírnou politiku, ale zasáhly i pravidla pro zahraniční investice, přidělování rádiového spektra pro satelitní služby a také geoinformační oblast.

Důležitou roli v novém uspořádání hraje instituce IN-SPACe, která v Indii spojuje podporu odvětví, povolovací procesy i regulatorní dohled. Právě tato kombinace má podle zástupců průmyslu usnadnit rozvoj podnikání, protože nejde pouze o úřad dohlížející na pravidla, ale také o orgán, který má růst celého ekosystému aktivně podporovat.

Na trhu už jsou podle Bhattova popisu vidět konkrétní výsledky. Soukromé společnosti vyvíjejí nosné rakety i satelity a pracují na hyperspektrálních družicích, radarových satelitech typu SAR, znovupoužitelných raketách, sledování situace ve vesmíru, přibližovacích operacích i doplňování paliva na orbitě. Z ekonomického pohledu je podstatné, že firmy se neposouvají jen k dílčím subdodávkám, ale začínají pokrývat širší část hodnotového řetězce.

Růst sektoru podporují i jednotlivé indické státy. Například Karnátaka, Tamilnádu a Gudžarát se podle Bhattových slov snaží přilákat kosmické podniky finančními pobídkami, výhodnější půdou i budováním specializovaných parků. Pro firmy to znamená možnost soustředit výrobu, vývoj i startupové projekty do míst, kde vzniká zázemí pro celý obor. Konkurence mezi státy tak může urychlit investice i vznik nových pracovních míst.

Výhodou mají být aplikace, výroba i levnější starty

Indie tradičně sází na relativně nízké náklady kosmických misí a právě cenová konkurenceschopnost má být jedním z hlavních argumentů i v komerčním byznysu. Bhatt za zvlášť silnou oblast označuje takzvané navazující aplikace, tedy využití dat a služeb z vesmíru v zemědělství, zdravotnictví, krizovém řízení a dalších oborech. Opírá se přitom o sílu indického IT sektoru, který může podpořit rozvoj analytiky a softwarových řešení založených na satelitních datech.

Vedle toho Indie vidí prostor i ve výrobě satelitů, komponentů a ve startovacích službách. Pokud soukromé firmy zvládnou své technologie dostat do pravidelného provozu, mohou podle Bhattova hodnocení získat část globální poptávky. Zvláštní význam přisuzuje znovupoužitelným raketám, které mohou výrazně snížit náklady na vypouštění nákladů do vesmíru.

Významným zdrojem zakázek se stává také obranný sektor. Z plánovaných 52 satelitů v programu satelitního sledování má 31 dodat soukromý sektor. To je z pohledu firem důležité nejen kvůli objemu kontraktů, ale i proto, že veřejné zakázky mohou vytvářet stabilnější poptávku, na níž lze stavět výrobní kapacity a dlouhodobé financování.

Bhatt současně připomněl, že indické ministerstvo obrany definovalo 75 takzvaných Defence Space Challenges, tedy technologických potřeb armády v oblastech komunikace, startovacích služeb nebo určování polohy, navigace a času. Soukromým společnostem to dává jasnější přehled o tom, kde může vzniknout budoucí trh a jaké schopnosti stát poptává.

Bez zákona, čipů a jednodušších povolení může růst zpomalit

Přes rychlý posun zůstávají podle zástupců odvětví významné překážky. Indie stále nemá komplexní vesmírný zákon, který by jednoznačně vymezil pravomoci IN-SPACe a přinesl větší jistotu v otázkách odpovědnosti a pojištění. Právě tato právní jasnost je důležitá zejména pro zahraniční investory a firmy, které zvažují vstup na indický trh.

Dalším slabým místem je výroba. U satelitů je Indie dál závislá na zahraničních dodavatelských řetězcích, zejména u senzorů a některých elektronických součástek. Omezující roli hraje také slabší domácí výroba polovodičů a čipů, což zvyšuje zranitelnost sektoru vůči výpadkům nebo dražším dovozům.

Firmy navíc narážejí na roztříštěné schvalovací procesy, protože musí jednat s více ministerstvy a úřady. Oznámený model jednotného kontaktního místa proto bude důležitý hlavně tehdy, pokud skutečně zrychlí administrativu v praxi. Pro kapitálově náročný obor, kde vývoj i výroba trvají dlouho, má rychlost povolení přímý dopad na financování i návratnost investic.

Významnou roli má sehrát i předávání technologií od ISRO do soukromého sektoru. Podle Bhattových údajů už bylo firmám převedeno kolem 120 technologií a část z nich nachází využití i mimo samotný kosmický průmysl. Připravuje se také převod vyspělejších technologií spojených s nosnými raketami a větší zapojení firem do nového kosmodromu v Kulasekarapattinamu.

Celkový obraz tak ukazuje odvětví, které se v Indii rychle otevírá komerčním hráčům, ale jeho další růst bude záviset na tom, zda se podaří proměnit politické reformy v dlouhodobě fungující trh. Pokud stát zajistí stabilní poptávku, dokončí legislativu a sníží výrobní závislost na dovozu, může se z kosmického průmyslu stát do roku 2033 významná součást indické ekonomiky i exportního byznysu.