Italské ministerstvo obrany na konci září 2026 uzavřelo s konsorciem Orizzonte Sistemi Navali smlouvu na stavbu dvou torpédoborců nové generace DDX. Hodnota kontraktu dosahuje přibližně 3,7 miliardy eur, tedy asi 90,3 miliardy korun při referenčním kurzu Evropské centrální banky. Pevně sjednaná část představuje zhruba 58,6 miliardy korun, zatímco zbývající objem tvoří opce na servisní a logistické zajištění. Dodání lodí je plánováno na roky 2033 a 2035.
Zakázka má výrazný průmyslový význam pro domácí výrobce. Loděnice Fincantieri má získat subdodávky v hodnotě kolem 1,8 miliardy eur a technologická společnost Leonardo přibližně 1,7 miliardy eur. Italský program tak propojuje stavbu velké námořní platformy s vývojem vlastních senzorů, bojového systému a dlouhodobého zabezpečení provozu. Pro firmy jde o kontrakt rozložený do řady let, který podporuje specializované dodavatelské řetězce i technické kapacity v evropském obranném průmyslu.
DDX bude patřit k největším evropským hladinovým bojovým lodím. Plavidlo o délce 180 metrů, výtlaku 13 500 tun a posádce 251 osob má být podstatně větší než nynější italské torpédoborce třídy Horizon. Například Caio Duilio měří 141,7 metru a jeho výtlak se pohybuje okolo 6 700 tun. Větší konstrukce vytváří prostor pro vyšší energetické nároky, rozsáhlejší výzbroj, senzory i velitelské systémy.
Zakázka spojuje loděnice, elektroniku a alianční obranu
Klíčovou technologii dodá Leonardo v podobě digitálního radaru AESA v pásmu S. Ten bude spolupracovat s bojovým a velitelským systémem SADOC 5 páté generace. Oba prvky mají zajistit zapojení lodi do integrované protivzdušné a protiraketové obrany NATO. Systém má být určen pro sledování letounů, vrtulníků, bezpilotních prostředků, střel s plochou dráhou letu, balistických raket i hypersonických hrozeb. Údaje o jeho konkrétním dosahu či počtu současně sledovaných cílů zveřejněny nebyly.
Podstatná je také schopnost sdílet data s dalšími loděmi, letadly a pozemními stanovišti aliance. DDX tak nemá fungovat jen jako samostatně operující loď, ale jako velitelský a obranný prvek širšího námořního svazu. Itálie si jím buduje domácí alternativu v oblasti námořní protivzdušné a protiraketové obrany, ačkoli systém teprve čeká provozní nasazení. Americké lodě třídy Arleigh Burke například využívají již dlouhodobě zavedený systém Aegis s radarem AN/SPY-6.
První dvě plavidla mají postupně nahradit torpédoborce Durand de la Penne a Mimbelli, které slouží od počátku 90. let. Italský obranný plán pro období 2025 až 2027 zároveň počítá v delším výhledu s dalšími dvěma loděmi DDX, jež by po skončení životnosti mohly vystřídat také třídu Horizon. Současná objednávka proto nepředstavuje nutně konečný rozsah programu.
Investice reaguje na proměněné bezpečnostní podmínky ve Středomoří i v celé Evropě, včetně zvýšených nároků na ochranu námořních tras, energetické infrastruktury a podmořských kabelů. Válka na Ukrajině zvýšila význam schopnosti čelit raketovým a dronovým hrozbám. Italské námořnictvo už v létě 2026 ověřovalo multidoménovou integraci s NATO ve středním Středomoří v projektu Task Force X.
Pro české podniky nejde o přímý námořní projekt, ale objem zakázky ukazuje rozsah současných evropských obranných investic. Český rozpočet ministerstva obrany pro rok 2026 činí téměř 155 miliard korun a celkové obranné výdaje přesahují 184 miliard korun. Ve srovnatelném finančním řádu se pohybuje kontrakt na 246 vozidel CV90 za 59,7 miliardy korun i rámec pořízení letounů F-35, který je do roku 2034 stanoven zhruba na 150 miliard korun. Italský program DDX tak vedle bezpečnostního účelu představuje dlouhodobou zakázku pro evropský průmysl a technologickou soběstačnost.
