Japonský jen se v úterý v asijském obchodování po prudkém pondělním oslabení jen částečně uklidnil, trh ale dál pochybuje, že nedávný společný zásah Tokia a Washingtonu přinese trvalejší obrat. Pro firmy i investory to znamená pokračující kurzovou nejistotu, která ovlivňuje dovozní náklady, ceny financování i zajištění proti výkyvům měn.

Jen zpevnil na 158,93 za americký dolar, zůstal však znatelně slabší než minulý týden, kdy se po výjimečné společné intervenci Spojených států a Japonska dostal až na tříměsíční maximum 155,20 za dolar. K zásahu úřady přistoupily poté, co japonská měna na konci července spadla na čtyřicetileté minimum 163,99 za dolar. Od té doby už ale umazala téměř polovinu zisků, které po intervenci získala.

Právě to posiluje očekávání, že se japonské úřady mohou na devizový trh vrátit. Obchodování bylo navíc slabší než obvykle, protože japonské trhy zůstaly kvůli svátku zavřené, což mohlo pohyby kurzu dále zvýraznit.

Americká regulační data zároveň ukázala, že spekulanti v týdnu do 4. srpna výrazně omezili sázky na další oslabování jenu. Čistá krátká pozice klesla o 8,865 miliardy dolarů na 3,604 miliardy dolarů, což byl největší pokles za více než 12 let. Analytici ale připomínají, že při předchozích intervencích se část investorů po krátké pauze k prodejním pozicím znovu vracela.

Podle trhu tak zůstává výhled rozkolísaný. Riziko návratu kurzu k úrovni 160 jenů za dolar ještě během srpna podle analytiků nezmizelo, a to ani v případě, že by Bank of Japan, tedy japonská centrální banka, v září zvýšila úrokové sazby a americký Federální rezervní systém je ponechal beze změny. Data společnosti LSEG ukazují, že obchodníci nyní započítávají jen o něco vyšší než padesátiprocentní pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb v Japonsku.

Situaci komplikuje i domácí tlak na podporu japonského dluhopisového trhu. Právě kombinace měnové politiky, pohybů výnosů a případných dalších intervencí je důležitá pro exportéry, dovozce i finanční instituce, které pracují s dlouhodobými kontrakty a kurzovým zajištěním.

Australský dolar před verdiktem centrální banky posílil

Pozornost investorů se během dne přesouvala také do Austrálie. Australský dolar se držel na osmítýdenním maximu 0,7057 amerického dolaru před rozhodnutím tamní centrální banky Reserve Bank of Australia. Očekává se, že základní sazbu ponechá beze změny, trh ale bude citlivě vnímat komentáře bankéřů k dalšímu vývoji inflace a úvěrových podmínek.

Pro podniky i domácnosti je důležité především to, zda australská centrální banka ponechá otevřenou možnost dalšího zvýšení sazeb. Inflace podle očekávání zůstává zvýšená, zároveň se ale objevují známky slabšího cenového tlaku a ochlazení trhu s bydlením. To dává měnové autoritě prostor vyhodnocovat opožděné dopady předchozího zpřísňování politiky.

Americký dolar se mezitím vůči většině hlavních měn obchodoval bez výraznější změny. Ceny ropy se držely blízko týdenních maxim, protože slábla naděje na dohodu mezi Spojenými státy a Íránem, která by mohla přispět k uklidnění konfliktu na Blízkém východě. Vyšší ceny energií přitom zůstávají jedním z faktorů, které mohou znovu přenášet náklady do spotřebitelských cen a komplikovat boj centrálních bank s inflací.

Euro se v asijských hodinách obchodovalo za 1,1544 dolaru a britská libra za 1,3509 dolaru. Další směr trhům mohou dodat středeční data o americké spotřebitelské inflaci, po nichž budou následovat údaje o výrobních cenách a maloobchodních tržbách. Právě tato čísla mají napovědět, zda se inflační tlaky ve Spojených státech znovu zesilují a jaký prostor tím vznikne pro další kroky americké centrální banky.