Ceny ropy na světových trzích v úterý rostly poté, co jednání mezi Spojenými státy a Íránem o mírové dohodě a znovuotevření Hormuzského průlivu uvízla na mrtvém bodě. Asijské akcie se mezitím pohybovaly bez jasného směru, protože investoři vedle geopolitického napětí dál řeší i to, zda americká inflace znovu nezvýší tlak na úrokové sazby.

Severomořská ropa Brent se dostala na 88 dolarů za barel a americká lehká ropa WTI vystoupala na 82,45 dolaru za barel. V obou případech šlo o nejvyšší hodnoty od 31. července, navíc po zhruba pětiprocentním růstu už v předchozí obchodní seanci. Pro podniky i finanční trhy je důležité, že další zdražování energií může znovu promítnout vyšší náklady do dopravy, výroby i spotřebitelských cen.

Napětí zesílilo poté, co americký prezident Donald Trump v pondělí reagoval na íránské podmínky pro uzavření dohody vlastními požadavky, včetně kompenzací za oběti válek, útoků a protestů. Tím se podle trhu dále zkomplikovala snaha o otevření Hormuzského průlivu, tedy klíčové námořní trasy pro přepravu ropy z Perského zálivu. Právě tento logistický uzel je pro energetické trhy zásadní, protože jakékoli omezení provozu okamžitě zvyšuje obavy o dodávky.

Vyšší ceny paliv zároveň zvyšují význam červencové zprávy o spotřebitelské inflaci ve Spojených státech, která má být zveřejněna ve středu. Trh očekává meziměsíční růst celkového indexu o 0,1 procenta a jádrové inflace o 0,2 procenta. Pokud by data vyšla nad odhady, mohlo by to znovu posílit sázky na zvýšení sazeb americkou centrální bankou Fed už příští měsíc.

Právě obava z delšího období vyšších sazeb držela investory v opatrnosti i na akciových trzích. Index MSCI pro akcie Asie a Tichomoří mimo Japonsko během dne kolísal mezi ztrátou a ziskem a naposledy přidával 0,2 procenta. Jihokorejský index Kospi rostl o 0,3 procenta. Futures na americký Nasdaq stouply o 0,28 procenta a futures na S&P 500 o 0,1 procenta po pondělním oslabení Wall Street. Naopak evropské futures byly převážně bez výraznější změny, když kontrakt na EURO STOXX 50 klesal o 0,05 procenta, zatímco futures na FTSE i DAX stagnovaly.

Na dluhopisových trzích byla v Asii hotovostní obchodování s americkými státními dluhopisy uzavřena kvůli svátku v Japonsku, futures ale mírně oslabily, což naznačovalo růst výnosů. To je pro firmy i domácnosti podstatné, protože vyšší výnosy amerických dluhopisů obvykle znamenají dražší financování v širším globálním měřítku.

Vedle geopolitiky sledoval trh i rozhodnutí australské centrální banky Reserve Bank of Australia, od níž se čekalo ponechání sazeb beze změny. Do nálady investorů promluvila také zpráva společnosti Nvidia, že se spojila se šesti velkými finančními institucemi a spouští platformy pro financování výpočetní infrastruktury. Cílem je získat více než 500 miliard dolarů externího kapitálu pro infrastrukturu spojenou s umělou inteligencí, což dál ukazuje rozsah investičního boomu v tomto odvětví.

Na devizovém trhu byl znovu pod tlakem japonský jen. Kurz se pohyboval slabší stranou 159 jenů za dolar, tedy výrazně dál od maxima z minulého týdne na úrovni 155,20. Trh přitom v předchozích dnech zohledňoval několik pravděpodobných intervencí na podporu jenu, včetně společného zásahu Japonska a Spojených států. Silnější ropa mezitím mírně pomohla dolaru, euro se tak drželo na 1,1546 USD a libra ustoupila na 1,3512 USD.

Rostla i cena zlata, které na spotovém trhu přidávalo 0,5 procenta na 4409,81 dolaru za troyskou unci. Celkový obraz finančních trhů tak zůstává křehký: investoři současně sledují riziko narušení dodávek ropy, vývoj americké inflace i možné další utažení měnové politiky, které by zdražilo financování napříč ekonomikou.