Obchodní jednání mezi Spojenými státy a Kanadou skončila bez dohody a od soboty začala platit nová americká cla na část kanadského dovozu. Spor se netýká jen politických vztahů, ale především nákladů pro průmysl, exportéry a menší podniky na obou stranách hranice. V sázce je i další fungování severoamerického obchodního rámce USMCA.
Ještě v průběhu týdne americký prezident Donald Trump opakovaně naznačoval, že dohoda je na dosah a zbývají jen detaily. Nakonec ale obě strany krátce před vypršením lhůty oznámily krach rozhovorů. Kanadský premiér Mark Carney připsal neúspěch požadavkům, které podle něj přišly na poslední chvíli a byly pro Ottawu nepřijatelné.
Podle Carneyho se americká strana snažila přimět Kanadu k ústupkům v několika citlivých oblastech. Vedle podpory domácího obsahu ve streamovacích službách šlo také o dotace pro nakladatelství a filmovou výrobu nebo o pravidla pro dvojjazyčné označování obalů ve francouzštině a angličtině. Z pohledu Kanady nešlo jen o kulturní otázku, ale i o zásah do nastavení domácího trhu a ochrany místních odvětví.
Americký pohled se lišil. Podle amerického úředníka naopak Kanada žádala ústupky, které Washington nechtěl poskytnout, zejména u automobilového průmyslu a v obchodu s ocelí, hliníkem a dřevem. Právě tato odvětví patří k nejcitlivějším částem vzájemné obchodní výměny a každá změna cel nebo podpor v nich rychle dopadá na výrobní řetězce, investice i zaměstnanost.
Americký obchodní zástupce Jamieson Greer následně uvedl, že Spojené státy před rozpadem jednání nabízely snížení cel na ocel, hliník a automobily a také zrušení nedávného cla na kanadské řezivo. K dohodě to ale nestačilo. Trump pak na své síti Truth Social znovu zaútočil na Kanadu i na její celní politiku vůči americkým zemědělcům.
Největší tlak míří na průmysl, dřevo a malé exportéry
Nová americká cla se podle dostupných údajů vztahují na zboží v hodnotě 20 miliard dolarů z celkových 382 miliard dolarů, které Spojené státy loni dovezly z Kanady. Seznam zahrnuje více než 500 položek a vedle okrajových výrobků dopadá hlavně na významná odvětví, zejména lesnictví a navazující výrobu.
Zasaženy jsou stavební materiály včetně překližky, dále celulóza používaná například při výrobě toaletního papíru, ale také mléčné výrobky, oděvy a alkohol. Pro řadu firem nepůjde jen o administrativní komplikaci. Vyšší clo se může rychle promítnout do marží, cen pro odběratele i do omezení zakázek. Zvlášť zranitelné jsou menší podniky, které nemají kapitálovou rezervu na delší výpadek odbytu nebo na přesun prodeje na jiné trhy.
Text původního přehledu upozorňuje, že cla se týkají i produktů, jako je med, který často dodávají malé firmy. Právě ty bývají v obchodních sporech nejslabším článkem, protože mají omezený přístup k financování a menší prostor absorbovat náhlé ztráty. Obchodní konflikt tak může zvýšit tlak na provozní financování, pohledávky i platební schopnost části exportérů.
Krach rozhovorů zároveň znamená, že Kanada nezrušila cla ve výši až 50 procent, která Trump zavedl už loni na automobilový, hliníkový a ocelářský sektor. K tomu přibylo 10procentní clo na jehličnaté dřevo, na které už dříve dopadala 35procentní sazba. Pro podniky v těchto oborech to znamená pokračující nejistotu při plánování výroby, cen i investic.
Kanadská odvetná cla mají začít platit 8. září. Vláda jejich úplný seznam zatím nezveřejnila, Carney ale uvedl, že se zaměří především na ocel, mléčné výrobky, domácí spotřebiče, zemědělskou techniku, buničinu a papír a elektroniku. Pokud se tento rozsah potvrdí, tlak se rozšíří i na americké dodavatele a firmy navázané na přeshraniční obchod.
Do debaty už vstupují i regionální zájmy. Premiér Ontaria Doug Ford vyzval k zavedení vývozních daní na ropu, plyn, elektřinu a strategické nerosty. Právě energetika je přitom největším kanadským vývozním odvětvím směrem do USA, takže podobný krok by měl výrazný dopad na ceny i na průmyslové odběratele.
Napětí zvyšuje nejistotu kolem dohody USMCA
Současný spor navazuje na delší období zhoršených vztahů mezi oběma zeměmi od začátku druhého Trumpova mandátu. Vedle celní politiky se napětí promítlo i do širší obchodní nejistoty. Pro firmy je důležité zejména to, že 1. července americká administrativa neprodloužila platnost dohody USMCA o dalších 16 let. Místo toho má být nyní dohoda každoročně přezkoumávána.
Z pohledu podniků to znamená slabší předvídatelnost pravidel v regionu, který je silně provázán výrobními řetězci v automobilovém průmyslu, zpracovatelském průmyslu i energetice. Každoroční přezkum dohody může brzdit dlouhodobé investice a zvyšovat náklady na zajištění proti obchodním a měnovým rizikům.
Carney označil americký návrh za špatnou dohodu a dal najevo, že Kanada nehodlá ustoupit za cenu oslabení svých klíčových odvětví. Pro nejbližší týdny tak zůstává hlavní zprávou především to, že cla už začala působit v praxi. Dokud se jednání neobnoví, ponesou náklady sporu exportéři, výrobní firmy i menší podniky, které jsou na stabilním přeshraničním odbytu existenčně závislé.
