Jihočeská města a obce budou v příštích letech potřebovat miliardy korun na čistírny odpadních vod, kanalizace a úpravy zanesených toků. Návrh Aktualizace plánů dílčích povodí pro období 2028 až 2033 upozorňuje, že se stav povrchových i podzemních vod výrazně nelepší a že řada potřebných staveb naráží především na nedostatek peněz v obecních rozpočtech.

Jihočeská část dokumentu, kterou vydalo Povodí Vltavy a která se soustředí zejména na povodí Horní Vltavy, popisuje dlouhodobé problémy s chybějící nebo dosluhující vodohospodářskou infrastrukturou. Vedle nevyhovujících čistíren a kanalizací jde o nánosy sedimentů v tocích, zátěž živinami z intenzivního zemědělství a dopady rostoucích chovů ryb. Opatření mají mířit hlavně na lepší čištění splaškových vod, odbahňování a omezení přísunu dusíku a fosforu.

Podle zprávy se kvalita povrchových vod zlepšovala do roku 2020, následně však vývoj stagnuje. Fosfor, který podporuje růst sinic, už sice není ve vodách spojován s pracími prášky jako v minulosti, nadále se do nich ale dostává z jiných lidských činností. Problém se letos projevil například v jindřichohradeckém rybníku Vajgar, kde zapáchající sinice zhoršily kvalitu vody. Hamerský potok z tohoto rybníka pokračuje rybniční soustavou a ve městě ústí do Nežárky.

Hydrobiolog a jindřichohradecký zastupitel Jan Pokorný spojuje potíže především se zabahněním rybníků a nadbytkem živin. Za důležité považuje návrat vody do vegetace a přiměřenou velikost rybích obsádek. Z pohledu správců obcí však vedle péče o krajinu vyžaduje řešení také nákladné technické investice, které nemohou vždy financovat bez dotací.

Rozpočty obcí zatíží čistírny i kanalizace

Mezi doporučenými stavbami je nová čistírna odpadních vod ve Volarech za 110 milionů korun. V Kamenici nad Lipou se počítá s investicí 60 milionů korun, v Dolním Třeboníně s 54 miliony. Záměry v Týně nad Vltavou a v Hořicích na Šumavě mají vyjít shodně na 51 milionů korun, projekt v táborské části Hlinice na 46 milionů.

Dolní Třebonín má podle starosty Pavla Ševčíka připravený projekt nové čistírny, na samotnou realizaci ale zatím nemá prostředky a chce usilovat o státní dotaci. Také Volary připravují čistírnu zhruba za 100 milionů korun, přičemž pomoc přislíbil Jihočeský kraj. Chybějící kanalizace přitom není pouze problémem malých obcí. Odkanalizování vzniká rovněž v Haklových Dvorech na okraji Českých Budějovic, mimo jiné v souvislosti s novou výstavbou rodinných domů.

V Rudolfově na Českobudějovicku je naopak problémem nedostatečná kapacita kanalizace. Spolek Náš domov upozornil, že z nevyhovujících odlehčovacích komor mohou splašky unikat do volné přírody. Podle spolku je v nich až šestkrát více škodlivin než před rokem 1989.

Vysychání a hnojiva ohrožují také spodní vody

Aktualizace plánů se nezabývá jen toky a rybníky. Varuje rovněž před zhoršováním stavu podzemních vod v důsledku vysychání, kontaminace hnojivy a poškozování vrty pro tepelná čerpadla. Úbytek podzemní vody se v Jihočeském kraji týká hlavně západní části regionu, zatímco východně od Třeboňska je situace příznivější.

Dokument počítá také s úpravami a čištěním koryt Bezdrevského, Svinenského a Radomilického potoka, úseku Vltavy u Hluboké i části Malše. Jde o opatření, která mohou vedle kvality vody snížit provozní a budoucí investiční rizika pro obce, správce vodních toků i vlastníky navazující infrastruktury.

Odbor životního prostředí Jihočeského kraje se k návrhu vyjádřil kladně. Správa Národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny naopak považují navržená opatření za příliš málo konkrétní. Plány dílčích povodí schvalují zastupitelstva příslušných krajů a podle Jaroslavy Vedlové z generálního ředitelství Povodí Vltavy jsou závaznými dokumenty pro veřejnou správu. Národní plány následně schvalují vláda a ministerstvo zemědělství.