Jižní Korea počítá s dalším růstem té části státního dluhu, kterou nebude možné pokrýt finančními aktivy a kterou bude nutné splácet z budoucích veřejných příjmů. Podle vládních plánů má takzvaný deficitně financovaný dluh do roku 2030 přesáhnout 1300 bilionů jihokorejských wonů, zatímco roční náklady na obsluhu státního dluhu mají vystoupat nad 50 bilionů wonů.

Vyplývá to z údajů jihokorejského ministerstva plánování a rozpočtu, které 6. dne v měsíci zveřejnilo návrh rozpočtu na příští rok. Resort přitom rozlišuje mezi celkovým státním dluhem a jeho částí krytou finančními aktivy, například návratnými půjčkami nebo devizovými prostředky. Právě zbývající složka, tedy dluh fakticky odkázaný na peníze daňových poplatníků, je v hodnocení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí považována za citlivější ukazatel.

V příštím roce má tento deficitně krytý dluh dosáhnout 1117,1 bilionu wonů. Oproti letošnímu doplňkovému rozpočtu, který počítá s úrovní 1025,2 bilionu wonů, by to znamenalo nárůst o 91,9 bilionu wonů. V dalších letech má růst pokračovat na 1192,4 bilionu wonů v roce 2028, 1245,8 bilionu wonů v roce 2029 a 1312,3 bilionu wonů v roce 2030. Za čtyři roky tak má přibýt 287,1 bilionu wonů.

Finanční dluh, který lze vyrovnávat prostřednictvím aktiv státu, má ve stejném období stoupnout podstatně pomaleji, a to z 387,6 bilionu wonů na 421,9 bilionu wonů. I proto se má podíl deficitně financovaného dluhu na celkovém státním zadlužení dále zvyšovat. Z letošních 72,6 procenta má vzrůst na 73,5 procenta příští rok, na 74,5 procenta v roce 2028, na 75,1 procenta v roce 2029 a na 75,7 procenta v roce 2030.

Pro finanční trhy i firmy je důležité hlavně to, že vyšší objem dluhu zdražuje jeho obsluhu a dlouhodobě omezuje prostor státu pro jiné výdaje. Jihokorejská vláda sice upozorňuje, že ve srovnání s předchozím střednědobým plánem se výhled mírně zlepšil, zejména díky vyšším příjmům včetně mimořádně silného výběru daní podpořeného polovodičovým cyklem, celkový trend ale zůstává růstový.

Úrokové náklady mají letos činit 36,5 bilionu wonů, což je meziročně o 4,8 bilionu wonů více. Příští rok mají vzrůst na 42,8 bilionu wonů, v roce 2028 na 45,4 bilionu wonů, o rok později na 48,9 bilionu wonů a v roce 2030 na 53,3 bilionu wonů. V poměru k hrubému domácímu produktu má obsluha státního dluhu stoupnout z 1,3 procenta v roce 2026 na 1,5 procenta v roce 2030. Vláda deklaruje, že chce tuto hranici do konce období udržet.

Vedle samotného dluhu roste také tlak na mandatorní výdaje. Součástí nového plánu veřejných financí pro roky 2026 až 2030 je i vyšší odhad nákladů na základní důchod, který v Jižní Koreji pobírá spodních 70 procent příjmově nejslabších obyvatel ve věku 65 let a více. Do roku 2030 mají tyto výdaje překročit 30 bilionů wonů.

Letos hlavní rozpočet počítá s částkou 23,1378 bilionu wonů. V příštím roce má vzrůst na 25,653 bilionu wonů, v roce 2028 na 28,297 bilionu wonů, v roce 2029 na 29,1649 bilionu wonu a v roce 2030 na 30,0862 bilionu wonů. V průměru tak má jít o meziroční růst 6,8 procenta, tedy mírně rychlejší tempo, než vláda očekávala před rokem.

Vyšší rozpočtové nároky souvisejí s rostoucím počtem příjemců, valorizací plateb i změnou systému. Od dubna příštího roku mají být senioři ve spodních 70 procentech příjmů rozděleni do tří skupin. Nejnižší příjmová skupina, tedy 0 až 30 procent, má dostávat 380 tisíc wonů měsíčně. Prostřední skupina mezi 30 a 45 procenty, zahrnující 1,74 milionu lidí, má pobírat 359 tisíc wonů upravených o inflaci. Vyšší příjmová skupina mezi 45 a 70 procenty, čítající 2,9 milionu lidí, má zůstat na letošní úrovni 350 tisíc wonů měsíčně.

Souhrnně jde pro Jižní Koreu o kombinaci dvou tlaků, které budou v příštích letech formovat veřejné finance i podnikatelské prostředí: rostoucích nákladů na obsluhu dluhu a vyšších povinných sociálních výdajů. Pokud se nepodaří udržet silný růst příjmů, bude se prostor rozpočtu pro investice a další podpůrné programy dále zužovat.