Keňa bude v marketingovém roce 2026/27 potřebovat dovézt dalších 1,98 milionu tun kukuřice, aby pokryla domácí spotřebu. Dlouhé období sucha srazilo sklizeň o 39 procent na 2,2 milionu tun, zatímco celková roční poptávka země se odhaduje na 4,5 milionu tun. Nedostatek se může promítnout do cen základních potravin i nákladů chovatelů drůbeže a dojnic.

Na rozsah výpadku upozorňuje zpráva amerického ministerstva zemědělství USDA a jeho sítě Global Agricultural Information Network. Produkci podle ní poškodily zejména suché týdny v červnu a červenci, kdy porosty v hlavních pěstitelských oblastech Uasin Gishu, Trans Nzoia a Nandi procházely rozhodujícími fázemi růstu a tvorby zrna.

Situaci komplikuje stav veřejných rezerv. Strategické zásoby Národní rady pro obiloviny a plodiny National Cereals and Produce Board (NCPB), státní instituce zajišťující mimo jiné nákup a skladování obilí, jsou podle zprávy vyčerpané. K omezeným zásobám státu se přidává pokles komerčních skladových zásob, takže trh má jen malou ochranu před dalším výpadkem dodávek.

Keňa již dovoz navyšuje. Mezi červencem a zářím 2026 dovezla 321 575 tun kukuřice, což bylo o 112,5 procenta více než za stejné období předchozího marketingového roku. Vrchol nastal v srpnu, kdy dovoz dosáhl 115 023 tun, téměř trojnásobku objemu ze srpna 2025. V září pak klesl na 92 237 tun.

USDA přesto počítá s celkovou čistou dovozní potřebou 2,3 milionu tun za rok. Po započtení již očekávaných dodávek tak zůstává zajistit téměř dva miliony tun pro lidskou spotřebu a výrobu krmných směsí. Ministerstvo zemědělství proto dříve avizovalo záměr dovézt 25 milionů pytlů kukuřice po 90 kilogramech, aby vyrovnalo propad domácí produkce.

Sousední trhy ani světová nabídka nejsou snadným řešením

Keňa při nedostatku tradičně spoléhá hlavně na Ugandu a Tanzanii. Tento zdroj se ale zužuje: východní oblasti Ugandy, kde se kukuřice pěstuje ve velkém, rovněž postihly ztráty způsobené suchem, zatímco Tanzanie má omezené přebytky určené na vývoz. Vláda proto hledá dodávky v rámci Východoafrického společenství i širšího společného trhu východní a jižní Afriky COMESA.

Stát se současně snažil zajistit dostupné domácí zásoby. NCPB vykupovala kukuřici od farmářů za 4 000 keňských šilinků za pytel o 90 kilogramech, oproti dřívějším 3 800 šilinkům. Keňský šilink je domácí měna země. Tento krok měl přednostně posílit zásobování z místní sklizně před zahájením větších dovozů.

Jednou z připravovaných cest je dohoda se Zambií, podle níž by soukromé firmy mohly během 18 měsíců dovézt postupně 540 000 tun kukuřice. Kontrakt o hodnotě přibližně 26 miliard keňských šilinků spojuje keňskou společnost Baita Trading Company se zambijskou státní agenturou Food Reserve Agency, která spravuje potravinové rezervy. Dohodu však řeší Vrchní soud v souvislosti s otázkami transparentnosti zadání, celních podmínek a možných hospodářských dopadů na místní pěstitele. Do doby zveřejnění zprávy z ní nebyla dodána žádná kukuřice.

Nákupy na vzdálenějších trzích omezuje keňský přístup ke geneticky modifikované kukuřici. Brazilští, argentinští i američtí producenti pěstují převážně geneticky modifikované odrůdy, a jejich možnosti zásobovat keňský trh jsou proto menší. Ukrajina sice nabízí kukuřici bez genetické modifikace, válečný konflikt a nejistota námořních tras přes Černé moře však představují další logistické riziko. Kombinace regulačních, technických a dopravních překážek může podle USDA snížit počet použitelných dodavatelů a zvýšit pořizovací cenu dovozu.

Nedostatek zasahuje také výrobce krmiv

Problém se netýká jen spotřebitelů kukuřičné mouky a dalších potravin. Výroba krmiv pro drůbež a mléčný skot je na kukuřici významně závislá a výrobci směsí už čelí vážnému nedostatku surovin. Spotřeba kukuřice na krmiva a další zbytkové využití má v nynějším marketingovém roce dosáhnout 350 000 tun.

Sekretariát Východoafrického společenství v červenci 2026 schválil bezcelní dovoz 450 000 tun kukuřice pro určené keňské výrobce krmiv. Režim potrvá do 30. června příštího roku a podléhá mimo jiné testům na aflatoxiny a omezením pro geneticky modifikované produkty. Opatření má zmírnit tlak na sektor živočišné výroby, neřeší však celkový výpadek na trhu.

Vláda současně stanovila dlouhodobý cíl vybudovat strategické rezervy na čtyři miliony pytlů. Ministr zemědělství Mutahi Kagwe opakovaně zdůraznil, že přednost má nákup od domácích zemědělců, a vyzval k větším investicím do zavlažování. Právě závislost na stále méně předvídatelných srážkách zůstává pro keňské zemědělství zásadním finančním i produkčním rizikem.