Vyhrocené soupeření před volbami v Keni podle komentáře odsouvá stranou témata, která mají přímý dopad na rozpočty domácností a fungování podniků. Do středu sporů se dostal zejména projekt rafinerie Dangote v pobřežním městě Lamu, jenž má ambici omezit závislost země na dovozu zpracovaných ropných produktů.
Základní kámen zařízení byl položen v Lamu na keňském pobřeží. Investice má dosáhnout 2,1 bilionu keňských šilinků, tedy měny označované zkratkou Sh, a plánovaná kapacita činí až 650 000 barelů ropy denně. Projekt má podle jeho záměrů přinést až 60 000 pracovních míst. Pro zemi, která čelí drahým základním potřebám, nezaměstnanosti a slabší dostupnosti veřejných služeb, jde o parametry s významným ekonomickým dosahem.
Odpůrci prezidenta Williama Ruta však zahájení projektu zpochybnili. Ve veřejné debatě zazněla mimo jiné tvrzení o údajném majetkovém podílu prezidenta či pochybnosti o skutečném přínosu rafinerie. Text upozorňuje, že kontrola vládních rozhodnutí a požadavek na transparentnost jsou namístě, politické výpady však podle něj převážily nad věcnou debatou o energetické bezpečnosti, dovozních nákladech a pracovních příležitostech.
Projekt navíc čelí soudnímu sporu. Skupina 133 navrhovatelů, kteří se označují za místní obyvatele, tvrdí, že stavba vzniká na jejich původní půdě a že za ni neobdrželi náhradu. Bývalý předseda keňského nejvyššího soudu David Maraga uvedl, že hodnota pozemků přesahuje 50 miliard Sh a kompenzace podle něj vyplacena nebyla. Komentář naopak připomíná, že pozemek je součástí zvláštní ekonomické zóny získané v počátcích projektu LAPSSET, rozsáhlého keňského dopravního a logistického koridoru.
Právě podobné spory mohou rozhodovat o tempu velkých investic. Nevyjasněné vlastnické nároky, soudní řízení a politické obviňování zvyšují nejistotu nejen pro investora, ale také pro dodavatele, banky a další firmy navázané na výstavbu. Zároveň ale platí, že rychlé a důvěryhodné vypořádání nároků místních komunit je podmínkou, aby projekt získal potřebnou společenskou legitimitu.
Autor komentáře dává spor o rafinerii do souvislosti s širší atmosférou keňské politiky. Za příklad považuje i reakce na zaznamenaný případ eboly v zemi, kdy se podle něj namísto podpory zdravotnických opatření objevila politická obvinění. Podobně se politické tábory střetávaly také kolem zdravotního stavu představitele strany ODM Oburu Ogingy, který je hospitalizován v Nairobi Hospital.
Volební soutěž tak podle textu stále méně vede k odpovědím na otázky, jak financovat silnice, nemocnice a veřejné školy, jak přilákat přímé zahraniční investice nebo jak vytvářet stabilní a důstojně placená pracovní místa. Pro keňské domácnosti i podnikatele přitom zůstávají klíčové právě ceny, daně, dostupnost infrastruktury, kvalita zdravotní péče a vzdělávání. Politické spory o osobnosti a etnickou příslušnost tyto ekonomické problémy samy nevyřeší.
