Konkurz belgické polovodičové společnosti BelGaN znamenal ztrátu více než 400 pracovních míst a rozprodej technologického vybavení v hodnotě desítek milionů eur. Případ současně vyvolal otázky, zda při převzetí podniku a následném nakládání s jeho know-how fungovala dostatečná ochrana strategických technologií.
Závod v Oudenaarde, jehož historie sahá do roku 1983, byl dlouhodobě významnou součástí belgického polovodičového průmyslu. Pod značkami Mietec, AMI Semiconductor a později ON Semiconductor vyráběl čipy v průmyslovém měřítku. V letech 2021 a 2022 jej za přibližně 13,6 milionu dolarů převzala BelGaN Group BV, společný podnik firem Rockley Management (HK) Ltd a Wuxi Group Ltd registrovaných v Číně.
BelGaN plánovala přechod od běžných křemíkových čipů k výrobě součástek z nitridu gallia, označovaného jako GaN. Jde o technologii využitelnou mimo jiné v elektromobilech, nabíjecích systémech, datových centrech, solární energetice či radarové technice. Firma deklarovala ambici vybudovat v Belgii centrum této výroby a navázat na evropskou politiku podpory čipového průmyslu.
Transakce byla dokončena v únoru 2022, tedy dříve, než Belgie v červenci 2023 spustila federální mechanismus prověřování zahraničních investic. Polovodiče dnes patří mezi oblasti, na které se tato kontrola výslovně vztahuje. V době převzetí však nástroj ještě neexistoval.
Nedostatek kapitálu vyústil v konkurz a aukci zařízení
Hospodaření BelGaN se postupně dostalo pod tlak. Za rok 2023 společnost vykázala čistou ztrátu 8,3 milionu eur při tržbách 55 milionů eur. Podniku se zároveň nepodařilo zajistit financování potřebné pro kapitálově náročný přechod na výrobu GaN čipů. Vlámská vláda prověřovala vazby firmy na Čínu a dotaci na záchranu podniku neposkytla.
Na společnost byl 31. července 2024 vyhlášen konkurz. Majetek závodu byl následně rozdělen zhruba do 1 800 aukčních položek, aby správci získali peníze pro věřitele. Internetová aukce podle uvedených údajů přinesla asi 23 milionů eur. Přibližně třetinu majetku včetně technologických zařízení za zhruba 8,5 milionu eur získaly čínské společnosti, další kupci pocházeli například z Německa a Spojených států.
U části zařízení bylo pro vývoz do Číny nutné získat licenci vzhledem k možnému dvojímu, tedy civilnímu i obrannému, využití. Rozprodej technologií tak ukázal i praktický problém konkurzních řízení ve strategických oborech: správce musí maximalizovat výnos pro věřitele, zároveň však stát sleduje, kam může citlivé vybavení a technické informace směřovat.
Vyšetřování se týká obchodního tajemství a možného transferu know-how
Jen několik měsíců po dokončení akvizice BelGaN vznikla ve Fu-čou společnost Fuzhou GaGu Semiconductor, známá také pod názvy Gankool či GaNkool. Podle zveřejněných informací působí ve výrobě GaN technologií. Belgické orgány nyní v souvislosti s bankrotem prověřují, zda nedošlo k nezákonnému převedení specializovaného duševního vlastnictví a obchodního tajemství do zahraničí.
Federální prokuratura a federální justiční policie Východních Flander vedou vyšetřování mimo jiné pro podezření ze špionáže, účasti ve zločinecké organizaci, zneužití majetku společnosti, neoprávněného vyzrazení obchodního tajemství a trestných činů souvisejících s úpadkem. Osoba označovaná belgickými úřady iniciálami Ch. L. byla podle podkladů 10. května 2026 zadržena na letišti Zaventem při plánované cestě do Pekingu a následně vzata do vyšetřovací vazby.
Právník Dimitri de Beco obvinění vůči svému klientovi odmítá a připomíná presumpci neviny. Zdůrazňuje také, že i v případě prokázání některých tvrzených skutečností by podle jeho názoru nešlo o špionáž, ale nanejvýš o neoprávněné vyzrazení obchodního tajemství. Věc tak dosud nemá soudní závěr.
Kauza BelGaN podtrhuje význam finanční stability evropských technologických firem. Podniky s hodnotným výzkumem, avšak omezeným přístupem ke kapitálu, mohou být zranitelné nejen při změně vlastníka, ale i v následném úpadku. Vedle ochrany pracovních míst a pohledávek věřitelů se v podobných případech stále více řeší, jak zachovat know-how a výrobní kapacity v Evropě.

