Rozpočtové změny v kultuře a připravované úpravy financování médií veřejné služby vyvolávají výrazné obavy části odborné veřejnosti. Největší ekonomický dopad by podle kritických hlasů mohl mít nižší objem grantů pro nezávislé projekty, omezení podpory audiovize a případný výpadek 1,3 miliardy korun v ročním rozpočtu České televize.
Ministerstvo kultury mělo pro rok 2026 původně hospodařit s částkou 17,6 miliardy korun, zatímco v předchozím roce činil rozpočet 19,6 miliardy korun; včetně evropských peněz dosahoval 21,5 miliardy. Podle uvedených údajů byl rozpočet následně navýšen na 18,8 miliardy korun. Pro další rok má ministerstvo získat 19,26 miliardy, tedy přibližně o 670 milionů korun více než v roce 2026.
Část navýšení však podle kritiky směřuje především do příspěvkových organizací, jako jsou Národní divadlo, Národní galerie či velká státní muzea. Pro menší subjekty, pořadatele akcí, vydavatele a nezávislé kulturní organizace tak zůstává zásadní otázkou, kolik peněz bude skutečně dostupných v otevřených dotačních programech.
Nižší granty zvyšují nejistotu pořadatelů i vydavatelů
Program Kulturní aktivity, který podporuje podstatnou část nezávislé kultury, měl podle původního textu klesnout z 1,146 miliardy korun na 810 milionů korun. To představuje pokles téměř o 30 procent. Komise pro literární akce a periodika zároveň upozornila, že její finanční rámec se proti roku 2025 snížil o 40 procent a že nedostatečné financování může ohrozit konání odborných akcí i vydávání zavedených periodik.
Vedle literatury se nejistota týká také začínajících autorů, experimentálních projektů a regionálních kulturních aktivit. Pro tyto subjekty není veřejná podpora jen doplňkovým příjmem: často rozhoduje o tom, zda lze uzavřít smlouvy s umělci, pronajmout prostory, zajistit produkci nebo udržet pracovní místa.
Ministr kultury Oto Klempíř v souvislosti s dotacemi hovořil o potřebě sledovat co nejvyšší návratnost kulturních akcí a projektů. Kritici namítají, že přímé příjmy nemohou být jediným měřítkem, protože i velké státní instituce fungují s vysokou mírou veřejného financování. V samotném rozpočtu ministerstva jsou pro rok 2026 plánovány výdaje 17,603 miliardy korun, zatímco příjmy mají dosáhnout 555,7 milionu korun.
Napětí se promítlo rovněž do přípravy dotačních výzev na rok 2027. Ministerstvo v říjnu oznámilo přísnější pravidla pro střet zájmů v dotačních komisích, intenzivnější věcné kontroly a přípravu širší dotační reformy. Někteří členové odborných komisí následně rezignovali s poukazem na pozdní komunikaci, nejasná hodnoticí kritéria a přenos finančních rizik na pořadatele kulturních akcí.
Audiovize a veřejnoprávní média řeší finanční kontinuitu
Další spor se týká Státního fondu audiovize. Profesní organizace včetně Asociace producentů v audiovizi varují, že omezení podpory by mohlo snížit zájem zahraničních produkcí o Česko a negativně zasáhnout navazující firmy i zaměstnanost ve filmovém průmyslu. Představenstvo fondu se podle původního textu jednomyslně postavilo proti snížení plánované podpory na rok 2027 přibližně o 400 milionů korun.
Významné finanční riziko představuje také debata o budoucím modelu financování České televize a Českého rozhlasu. Ředitel České televize Hynek Chudárek upozornil, že výpadek 1,3 miliardy korun by neznamenal pouze nutnost omezit rozsah vysílání a výroby. Podle jeho vyjádření by televize nemusela být schopna plnit ani některé závazky vyplývající ze zákona a z již uzavřených smluv.
Pro kulturní sektor, audiovizuální producenty i média je proto klíčové, aby změny pravidel přicházely s dostatečným předstihem. Dlouhodobé projekty se připravují roky a jejich financování stojí na předvídatelných dotacích, smlouvách a rozpočtech. Rychlé zásahy bez jasně popsaných parametrů tak mohou zvýšit náklady organizací, omezit jejich schopnost plánovat a v krajním případě vést k rušení projektů.
