Maďarská vláda se rozhodla kompenzovat část růstu cen nafty přímým příspěvkem pro majitele dieselových osobních aut s nižším výkonem. Podpora má mířit zhruba na jeden milion vozidel a do konce roku má domácnostem částečně nahradit vyšší výdaje za tankování. Vedle toho kabinet oznámil také úlevu pro zemědělce prostřednictvím vratky spotřební daně.

Premiér Péter Magyar oznámil, že majitelé naftových aut s výkonem do 150 koní, tedy 110 kW, budou mít každý měsíc až do konce roku nárok na 5000 forintů. V přepočtu jde asi o 330 korun měsíčně. Protože do konce roku zbývají čtyři měsíce, celková částka dosáhne necelých 1330 korun na jedno vozidlo.

Vláda opatření zdůvodňuje tím, že 5000 forintů přibližně odpovídá rozdílu mezi dotovanou a tržní cenou nafty. Podle kabinetu průměrná maďarská rodina tankuje jednou měsíčně, a právě tomu byla výše příspěvku přizpůsobena. Výkonový limit má zároveň zajistit, aby pomoc směřovala hlavně k majitelům menších a středně velkých aut, nikoli k dražším a silnějším vozům.

První platby mají dorazit v říjnu. Peníze stát pošle na bankovní účet používaný pro daňové platby, a pokud jej příjemce nemá k dispozici, doručí podporu poštou. Okruh oprávněných příjemců má vláda určit podle databáze plateb daně z motorových vozidel, takže nemá jít o systém založený na samostatných žádostech.

Cena nafty v Maďarsku od ledna vzrostla zhruba o osm korun na litr. Podle vlády je ale palivo stále levnější než v okolních zemích včetně České republiky, Slovenska, Rakouska nebo Rumunska. Kabinet přesto zvolil cílenou finanční pomoc místo plošného zásahu do cen, který by znamenal širší dopady pro státní rozpočet i pro trh s pohonnými hmotami.

Právě o tom se vedla debata i v parlamentu. Část politiků prosazovala návrat cenových stropů na čerpacích stanicích, vládní Tisza se však proti tomuto řešení postavila. Nejsilnější opoziční strana Fidesz bývalého premiéra Viktora Orbána naopak zastropování podpořila a spolu s další opoziční stranou KDNP odmítla jednorázovou podporu. Spor tak nebyl jen o pomoc motoristům, ale také o to, zda se náklady přenesou přímo do veřejných financí, nebo nepřímo do fungování trhu.

Za růstem cen nafty stojí podle dostupných informací kombinace mezinárodních i domácích faktorů. Roli hraje válka na Ukrajině a zákaz vývozu vydaný Ruskem, které patří mezi největší světové exportéry nafty. Napětí přetrvává také v oblasti Hormuzského průlivu, což zvyšuje nejistotu na energetických trzích. Dodatečný tlak přinesly i loňské provozní komplikace v hlavní rafinerii skupiny MOL, kterou v říjnu zasáhl požár a od té doby funguje s omezenou kapacitou.

Vedle domácností se pomoc dotkne i zemědělců. Těm maďarská vláda do konce roku odpustí spotřební daň z nafty formou daňové vratky. Opatření tak míří nejen na rodinné rozpočty, ale i na provozní náklady v odvětví, které je na pohonných hmotách přímo závislé a růst cen se u něj rychle promítá do nákladů i konečných cen produkce.