Microsoft ve Spojených státech obhajuje rozsáhlou výstavbu datových center pro umělou inteligenci i před vlastními zaměstnanci. Uvnitř firmy podle interní zprávy přibývá dotazů k tomu, jaký dopad mají tato zařízení na spotřebu energie a vody, emise i na fungování komunit v okolí velkých technologických areálů.

Na zaměstnance se tento týden obrátila Noelle Walsh, šéfka rozvoje datových center v Microsoftu. V interním sdělení uvedla, že firma chce stavět nová centra „disciplinovaně, transparentně a s neústupným důrazem na snižování negativních dopadů a zvyšování přínosů“. Současně připustila, že rychlý nástup AI komplikuje plnění dříve stanovených emisních závazků.

Právě ekonomika provozu a výstavby těchto zařízení se stává pro technologické firmy citlivým tématem. Datová centra potřebná pro výpočty spojené s AI spotřebovávají velké objemy elektřiny a vyžadují nákladné investice do energetické infrastruktury, chlazení i připojení k síti. Vedle ekologických dopadů tak roste i tlak na to, kdo ponese související náklady a zda se nepromítnou do cen energií nebo veřejné podpory v dotčených regionech.

Microsoft už dříve uvedl, že jeho emise uhlíku v roce 2025 vzrostly o 25 % právě kvůli budování energeticky náročných datových center. Firma zároveň podle původního textu informovala své partnery v oblasti udržitelnosti, že ustoupí od nových dohod v oblasti takzvaného carbon bankingu, tedy mechanismů spojených s kompenzacemi či správou uhlíkových kreditů. Vedení také zvažovalo, zda neodložit ambiciózní cíl, podle něhož měla být veškerá spotřeba elektřiny kryta obnovitelnými zdroji.

Walsh ve zprávě zaměstnancům současně zdůraznila čísla, která mají ukázat, že firma část provozních dopadů snižuje. Efektivita využití vody v datových centrech se podle ní proti první generaci serverových areálů zlepšila téměř o 90 procent. Microsoft má také uzavřené dohody až na 40 gigawattů nových kapacit obnovitelných zdrojů po celém světě. Více než 90 procent vyřazeného hardwaru z datových center se podle firmy znovu používá nebo recykluje.

Napětí ale nepřichází jen zevnitř podniku. Celé technologické odvětví se snaží brzdit rostoucí odpor proti výstavbě infrastruktury pro AI. Výzkumná skupina Data Center Watch uvedla, že jen v prvních třech měsících letošního roku bylo kvůli místnímu odporu zablokováno nebo zdrženo nejméně 75 projektů v souhrnné hodnotě zhruba 130 miliard dolarů. Pro českého čtenáře je důležité, že jde o americké dolary, tedy asi o 130 miliard USD v plánovaných investicích do těchto zařízení.

Místní protesty se zaměřují nejen na životní prostředí, ale i na širší ekonomické důsledky rozvoje AI, včetně obav ze zániku pracovních míst a změn na trhu práce. Pro firmy to znamená reputační riziko, delší schvalování staveb i možné zdražení projektů. Každé zdržení totiž prodlužuje návratnost investic a může komplikovat plány na rychlé navyšování výpočetní kapacity.

Microsoft už v lednu oznámil, že v komunitách, kde staví datová centra, přestane žádat o úlevy na dani z nemovitosti. Současně slíbil, že si bude hradit vlastní spotřebu energie tak, aby místní obyvatelé neplatili za elektřinu více. I to ukazuje, že kolem datových center se stále více nevede jen technologická debata, ale také spor o to, jak rozdělit finanční přínosy a náklady mezi velké firmy a regiony, v nichž jejich infrastruktura vzniká.

Z pohledu investorů i samospráv tak nejde pouze o tempo rozvoje umělé inteligence, ale také o udržitelnost obchodního modelu, který stojí na masivní výstavbě nové infrastruktury. Microsoft se nyní snaží přesvědčit zaměstnance i veřejnost, že přínosy těchto investic mohou převážit nad jejich náklady, pokud se firmě podaří udržet pod kontrolou spotřebu zdrojů i dopad na místní komunity.