Česká národní banka by mohla 5. listopadu znovu zpřísnit měnovou politiku a zvýšit základní úrokovou sazbu ze 3,75 na 4 procenta. Ačkoli by se takový krok do cen hypoték nepropsal automaticky, úvěry na bydlení už zdražují. Nejcitelnější dopad může mít pro domácnosti, kterým končí období fixace a budou refinancovat úvěr za podstatně vyšší sazbu.

Pro zvýšení o 25 bazických bodů se vyslovil člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler. Svůj postoj opírá o nadále silnou domácí poptávku a déletrvající vysoké ceny energií. Viceguvernér Jan Frait zároveň upozornil, že centrální banka nemůže vývoj cen energií přehlížet, měla by ale postupovat tak, aby dále nepodpořila již výrazný růst delších tržních sazeb.

Základní sazba je na úrovni 3,75 procenta od června, kdy ji bankovní rada zvýšila o čtvrt procentního bodu. Zářijová inflace zrychlila na 2,5 procenta po srpnových 1,9 procenta. Podle ekonomů se na tom podílely zejména dražší pohonné hmoty a slábnoucí vliv zlevňování potravin. Seidler očekává, že na začátku příštího roku by inflace mohla dosáhnout až 3,5 procenta, tedy překročit toleranční pásmo ČNB. Rizikem pro cenový vývoj zůstávají energie: cena plynu na evropském trhu tento týden překonala 100 eur za megawatthodinu.

Průměrná nabídková sazba hypoték podle Swiss Life Hypoindexu v říjnu činila 5,79 procenta, zatímco v březnu byla 4,89 procenta. Ekonom Lukáš Kovanda uvádí, že hypotéka 4 miliony korun se splatností 25 let znamenala při březnové průměrné sazbě měsíční splátku přibližně 23 100 korun. Při současné průměrné nabídkové sazbě by stejný úvěr vycházel zhruba na 25 300 korun měsíčně. Další zvýšení hypotečních sazeb o čtvrt procentního bodu by splátku posunulo asi na 25 900 korun.

U klientů, jimž nyní po pěti letech končí fixace, může roční zatížení u běžného bytu vzrůst podle konkrétní výše úvěru přibližně o 70 000 korun. Rozhodnutí ČNB však není jediným faktorem. Banky při stanovování hypotečních sazeb sledují hlavně dlouhodobější tržní sazby, do nichž se očekávané kroky centrální banky často promítají s předstihem. Část případného listopadového zvýšení tak již může být v nabídkách bank započtena.

Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že vláda vývoj na energetickém trhu sleduje a je připravena přijmout opatření. Ta mají podle ní omezit dopady dražších energií, aniž by zvyšovala inflační tlaky nebo neúnosně zatížila státní rozpočet.