Naděje na obnovení provozu v Hormuzském průlivu, klíčové námořní trase pro vývoz ropy a plynu z Perského zálivu, ve čtvrtek znovu stlačila ceny ropy. Investoři reagují na signály, že diplomatická jednání kolem Íránu mohou zmírnit výpadky dodávek z Blízkého východu, i když trh zůstává citlivý na pokračující válečné riziko.

Severomořská ropa Brent krátce po půlnoci světového času zlevnila o 60 centů, tedy o 0,7 procenta, na 87,24 dolaru za barel a odepisovala čtvrtý den po sobě. Americká lehká ropa West Texas Intermediate klesla o 56 centů, rovněž o 0,7 procenta, na 81,67 dolaru za barel. U tohoto kontraktu šlo už o pátou ztrátovou seanci v řadě.

Hlavním důvodem poklesu je očekávání, že rozhovory mezi regionálními hráči mohou vést k opětovnému otevření Hormuzského průlivu. Írán a Omán podle vysoce postaveného íránského zdroje dokončují detaily dohody o správě této strategické vodní cesty. Právě tudy proudí produkce hlavních producentů ropy z Perského zálivu na světové trhy.

Před začátkem americko-izraelské války proti Íránu, která podle původní zprávy začala 28. února, procházely průlivem dodávky ropy a zemního plynu odpovídající zhruba pětině světové spotřeby těchto paliv. Poté, co se Írán snažil trasu uzavřít, klesly podle dat o pohybu lodí objemy přepravy asi na čtvrtinu předválečné úrovně. Právě možnost, že se tento uzel znovu více otevře, nyní snižuje rizikovou přirážku v cenách ropy.

Na finančních trzích to znamená především přehodnocení očekávaných příjmů producentů i nákladů odběratelů. Pro rafinerie, přepravce a firmy závislé na energiích je levnější ropa krátkodobě pozitivní zprávou, současně ale nejde o návrat k normálu. Obavy z nedostatku suroviny totiž nezmizely a vývoj dál stojí na křehkých diplomatických jednáních.

Diplomacie tlačí cenu dolů, fyzický trh zůstává napjatý

Další impuls trhu dodává plánovaná cesta katarského premiéra do Íránu, která má ve čtvrtek obnovit diplomatická jednání o ukončení konfliktu trvajícího téměř šest měsíců. Spojené státy mezitím zhruba na měsíc pozastavily útoky na Írán a snaží se zesílit ekonomický tlak. I to mezi investory podpořilo očekávání, že narušení dodávek z oblasti Perského zálivu by mohlo postupně polevit.

Zásadní problém ale je, že postoje znepřátelených stran zůstávají vzdálené. Írán navíc podle původní zprávy útočil na lodní dopravu v Perském zálivu i v samotném průlivu, aby prosadil kontrolu nad touto trasou. Íránští představitelé také uvedli, že průliv se neotevře, pokud Spojené státy nesplní podmínky prozatímního příměří sjednaného v červnu, které se později rozpadlo.

Vedle samotné ropy sleduje trh i naftu a další střední destiláty. Konflikt na Blízkém východě poškodil tamní rafinerie a současně válka mezi Ruskem a Ukrajinou zasáhla část ruských rafinérských kapacit. To omezuje export z trhu, který byl dříve významným světovým dodavatelem nafty, a zvyšuje tlak na zásoby i marže v navazujících odvětvích.

Napětí je vidět také v amerických skladových datech. Úřad EIA, tedy americká vládní agentura pro energetické informace, ve středu uvedl, že zásoby destilátů včetně nafty a topného oleje klesly v týdnu do 21. srpna o 2,2 milionu barelů na 103,4 milionu barelů. Podle trhu jde pro toto roční období o mimořádně nízkou úroveň, což naznačuje, že i přes pokles cen ropy zůstává fyzická dostupnost některých paliv napjatá.

Pro firmy i investory tak současný vývoj znamená dvojí signál. Finanční trh reaguje poklesem cen na šanci, že se obnoví klíčová přepravní cesta a zmírní se tlak na dodávky. Reálná energetická bilance ale zůstává oslabená válkou, nižšími toky přes Hormuz a slabší produkcí rafinerií. Výsledkem je prostředí, v němž mohou ceny ropy krátkodobě klesat, zatímco náklady v části palivového řetězce zůstanou zvýšené.