Nepál připravuje národní politiku na podporu ekonomiky péče, tedy služeb a práce spojené s péčí o děti, seniory, nemocné či osoby se zdravotním postižením. Země tím reaguje na stárnutí populace, migraci a vysoký podíl neplacené domácí práce, která v největší míře dopadá na ženy a omezuje jejich možnosti pracovat za mzdu.

Péče o domácnost a blízké je v Nepálu stále převážně odpovědností žen. Vedle výchovy dětí, péče o starší či nemocné členy rodiny a každodenních domácích povinností často zároveň vykonávají placenou práci. Pokud jsou zaměstnány přímo v pečujících profesích, bývá jejich práce často neformální, nízko placená a bez dostatečného sociálního zabezpečení.

Nejde přitom jen o nepálský problém. Ženy celosvětově vykonávají více než tři čtvrtiny neplacené péče. Podle uváděných odhadů stojí neplacené pečovatelské povinnosti mimo pracovní trh 708 milionů žen. Do roku 2030 má péči potřebovat 2,3 miliardy lidí na světě, oproti 2,1 miliardy v roce 2015. V Asii a Tichomoří pak má počet obyvatel ve věku alespoň 60 let do roku 2050 překročit 1,3 miliardy.

Migrace a stárnutí mění rodinné zázemí

V Nepálu se tradiční model, v němž péči zajišťuje rodina, dostává pod stále větší tlak. Sčítání lidu z roku 2021 uvádí, že mimo zemi pobývalo více než 2,19 milionu Nepálců, z nichž přes 80 procent tvořili muži. S rostoucím počtem seniorů a menším počtem příbuzných dostupných pro každodenní pomoc přestává být představa, že potřeby péče pokryjí samotné rodiny, dlouhodobě udržitelná.

Vláda proto pracuje na National Care Economy Promotion Policy, národní politice rozvoje ekonomiky péče. Současně chce rozšířit sociální ochranu pracovníků v neformálním sektoru, včetně pečujících profesí, například prostřednictvím pracovního volna a zdravotního pojištění. Ve spolupráci se systémem OSN vznikl také plán, který řadí investice do pečovatelských služeb mezi priority pro tvorbu důstojných a ekologicky šetrných pracovních míst.

Opatření mají význam i pro hospodářské ambice země. Nepál usiluje o sedmiprocentní roční růst ekonomiky a o vytvoření 1,5 milionu pracovních míst během příštích pěti let. Vyšší zapojení žen do placené práce je pro tento cíl podstatné, zároveň však naráží právě na rozsah jejich neplacených povinností v domácnosti.

Prostor pro firmy, finance i digitální služby

Rozvoj péče nemusí stát pouze na veřejných rozpočtech. Do financování zařízení, služeb a vzdělávání pracovníků se mohou zapojit firmy, finanční instituce i rozvojoví partneři, například kombinací veřejných a soukromých peněz nebo investicemi do podniků poskytujících péči. Zaměstnavatelé mohou přispět spolehlivými pečovatelskými službami, vstřícnějšími podmínkami pro rodiny a pružnější organizací práce.

V Káthmándú, hlavním městě Nepálu, se místní samospráva hlásí k projektu takzvaného pečujícího města. S podporou UN Women mapuje dostupnost pečovatelských služeb a hledá způsoby, jak je lépe propojit s potřebami rodin.

Pomocnou úlohu mohou mít také digitální nástroje. Mohou pečujícím usnadnit plánování, vyhledávání služeb nebo administrativu, nemají ale nahradit osobní péči. Důležité je také omezovat riziko technologických předsudků: ženy představují jen 30 procent odborníků na umělou inteligenci, 12 procent výzkumníků v tomto oboru a v regionu Asie a Tichomoří tvoří 24 procent výzkumníků v oborech STEM.

Funkční systém péče by tak mohl Nepálu přinést více než sociální podporu rodin. Má potenciál vytvářet pracovní místa, posilovat ekonomickou aktivitu žen, reagovat na stárnutí obyvatel a zvyšovat stabilitu domácností. Z hlediska země, která chce urychlit hospodářský růst, se investice do péče stále výrazněji jeví jako ekonomická nutnost.