Nigerijská federální vláda si stanovila cíl snížit podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu z 36,07 % v roce 2025 na 18,83 % do roku 2030. Ve stejném období chce zvýšit veřejné příjmy z 11,15 % na 18,70 % HDP. Plán má zlepšit stav veřejných financí, omezit náklady na obsluhu dluhu a přiblížit zemi investičnímu úvěrovému ratingu.
Státní ministryně pro rozpočet a hospodářské plánování Doris Uzoka-Anite představila cíle na webináři společnosti DataPro Limited věnovaném cestě Nigérie k investičnímu ratingu do roku 2030. Zdůraznila, že jde o plánované hodnoty, jejichž naplnění bude záviset především na účinném provádění rozpočtových reforem, vyšším výběru příjmů a lepší efektivitě výběru daní.
Podstatnou změnou má být pokles poměru výdajů na obsluhu dluhu k vládním příjmům. Ten má podle vládního výhledu klesnout z 62,93 % v roce 2025 na 21,01 % v roce 2030. Právě vysoké splátky a úroky nyní výrazně zatěžují nigerijský rozpočet a omezují prostor pro jiné veřejné výdaje.
Vyšší výběr daní a méně závislosti na ropě
Vláda chce rozšířit příjmovou základnu, zvýšit daňovou disciplínu a digitalizovat správu příjmů. Důležitým záměrem je také snížit závislost země na kolísavých ropných příjmech. Fiskální plán navazuje mimo jiné na zrušení dotací na benzin, reformy devizového trhu a čtyři významné daňové zákony přijaté v roce 2025, které mají zjednodušit daňovou správu a posílit výběr příjmů.
Samotný růst příjmů však podle ministryně nestačí. Stát chce zároveň lépe řídit výdaje. Podíl kapitálových výdajů na celkových vládních výdajích by měl vzrůst z 36,03 % v roce 2025 na 57,43 % v roce 2030. Více peněz má směřovat do infrastruktury, rozvoje lidského kapitálu, zdravotnictví a vzdělávání, což by mohlo podpořit dlouhodobý výkon ekonomiky.
Budoucí půjčky mají být využívány především na projekty rozšiřující produktivní kapacitu ekonomiky, nikoli na další prohlubování rozpočtových tlaků. Vláda chce rovněž lépe řídit riziko refinancování a rozvíjet domácí kapitálový trh, například prostřednictvím sukuku, tedy dluhopisů vycházejících z principů islámského financování, zelených dluhopisů a projektů veřejně-soukromého partnerství.
Mezinárodní měnový fond odhadl konsolidovaný fiskální deficit Nigérie v roce 2025 na 4,4 % HDP. Zakladatel DataPro Limited Abimbola Adeseyoju upozornil, že rating země již není jen ukazatelem suverénního rizika, ale ovlivňuje tok investic, cenu úvěrů i schopnost financovat infrastrukturu a průmysl. Vyšší hodnocení by Nigérii mohlo otevřít dostupnější dlouhodobý kapitál, jeho získání ale bude podmíněno trvalou fiskální disciplínou, transparentností a funkčnějším kapitálovým trhem.
