Americký prezident Donald Trump schválil dovoz ruské nafty do Spojených států. Dohoda, podle níž má Rusko v následujících měsících dodat na americký i světový trh stovky tisíc tun paliva, má reagovat na růst cen energií a inflaci. Její skutečný přínos pro americké řidiče, zemědělce i firmy ale zůstává nejistý.
Rozhodnutí představuje výrazný obrat oproti kroku zhruba před třemi týdny, kdy Trump podepsal zákon zavádějící dodatečné sankce a cla vůči zemím nakupujícím ruskou ropu a plyn. Nyní má ruský prezident Vladimir Putin souhlasit s dodávkami nafty na americký trh.
Tlak na rychlé snížení cen paliv zesílil po válce s Íránem, která přispěla k prudkému růstu globálních cen energií. Dražší pohonné hmoty se promítají do nákladů zemědělských podniků, silniční nákladní dopravy i cen zboží. Citelně dopadají zejména na státy s rozsáhlou zemědělskou výrobou, mezi něž patří Iowa, Kansas, Texas a Ohio.
Administrativa se před dohodou s Moskvou snažila růst cen brzdit několika dílčími opatřeními. Tlačila na evropské spojence, aby využili vlastní ropné rezervy, dočasně odložila federální daně z paliv a povolila využití zemědělské nafty v dálniční nákladní dopravě. Trump současně slíbil, že do skončení nadcházejících voleb neobnoví útoky na Írán.
Podle BBC dohoda vyvolala ostrou kritiku evropských spojenců i části amerických zákonodárců. Ti upozorňují, že příjmy z prodeje ruských ropných produktů mohou podpořit ruské válečné úsilí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil povolení prodeje ruských paliv za krok, který Rusku přináší přímý finanční prospěch.
Vedle politických a sankčních dopadů je otázkou i logistická stránka obchodu. Ruské rafinerie byly v předchozích měsících opakovaně poškozeny ukrajinskými dronovými útoky, takže není zřejmé, v jakém termínu budou dodávky skutečně dostupné. Sjednaný objem 300 tisíc tun nafty navíc tvoří jen omezenou část americké spotřeby, která se pohybuje kolem 3,6 milionu barelů denně.
Pokud by se dodávky zpozdily nebo zůstaly objemově nízké, nemusí se jejich efekt v cenách u čerpacích stanic výrazně projevit. Pro podniky závislé na naftě tak zatím zůstávají hlavním problémem vysoké provozní náklady a nejistota, zda se tlak na ceny energií podaří před volbami skutečně zmírnit.
