Pardubický kraj by při změně rozpočtového určení daní mohl od roku 2028 získat až o jednu miliardu korun ročně více. Kraj očekává, že úprava přerozdělování sdílených daní by posílila jeho prostor pro financování silnic, nemocnic, škol, dopravy a sociálních služeb. Jednou z projednávaných variant je také změna krajského podílu hlavního města Prahy.
Podle hejtmana Martina Netolického je současné nastavení pro Pardubický kraj dlouhodobě nevýhodné. Region má obdobné zákonné povinnosti jako jiné kraje, jeho podíl na sdílených daních ale podle kraje neodpovídá rozsahu zajišťovaných veřejných služeb ani aktuálním potřebám území.
Systém rozdělování daňových výnosů vychází z historicky určených podílů, které se déle než dvacet let zásadně nezměnily. Pardubický kraj upozorňuje, že tato pravidla nezohledňují dostatečně například vývoj počtu obyvatel, délku krajských silnic, rozsah školských zařízení nebo náklady zdravotnické záchranné služby.
Podle dřívějších krajských propočtů činí rozdíl mezi nynějšími příjmy Pardubického kraje a příjmy srovnatelně velkých regionů zhruba jednu až jednu a půl miliardy korun za rok. Případný dodatečný příjem by tak mohl významně ovlivnit schopnost kraje hradit investice i běžné výdaje bez tlaku na omezení některých služeb.
Diskuse se týká mimo jiné zvláštního postavení Prahy, která v daňovém systému současně vystupuje jako obec i kraj. Úprava jejího krajského podílu by mohla uvolnit část peněz pro ostatní regiony. Netolický zdůraznil, že cílem není spor s hlavním městem, ale nastavení pravidel podle objektivních ukazatelů a reálných finančních potřeb samospráv.
Hejtman přitom poukázal na vysoké zůstatky Prahy na účtech, které podle jeho vyjádření dosahují přibližně 200 miliard korun. Pardubický kraj proto považuje za vhodné prověřit, zda dnešní rozdělení příjmů odpovídá skutečným kompetencím jednotlivých krajů.
Pardubický kraj patří k dlouhodobým zastáncům legislativní změny. Spolu s dalšími regiony prosazuje nahrazení dosavadních historických koeficientů transparentnějšími kritérii. V minulosti se otázka dostala i k Ústavnímu soudu prostřednictvím skupiny senátorů; soud v červenci 2026 návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní zamítl. Kraj však v prosazování změny pokračuje a předběžně se hovoří o účinnosti nových pravidel od roku 2028.
