Nová americká sankční vlna míří na klíčové kanály, přes které Írán udržuje tok peněz a zboží mimo formální bankovní systém. Vedle přímého tlaku na finanční a obchodní sítě tak může přinést další zdražování dovozu, horší přístup firem k platbám a posílení neformální ekonomiky, aniž by nutně vedla ke změně postupu Teheránu.

Americký ministr financí Scott Bessent 24. srpna oznámil další fázi ekonomického postupu vůči Íránu. Spojené státy se podle něj zaměřují na pět oblastí, které označil za ekonomické záchranné linie země: digitální aktiva, technologie, zlato, leteckou a lodní dopravu. Současně varoval zahraniční subjekty, které se podílejí na přesunu íránských peněz, že mohou být odříznuty od dolarového finančního systému.

Právě na tom je nová strategie postavena. Nejde jen o další omezení vůči již dlouhodobě sankcionovaným íránským institucím, ale hlavně o zpřísnění sekundárních sankcí. Tlak tak dopadá i na společnosti, finanční zprostředkovatele a obchodní partnery mimo Írán, kteří pomáhají zajišťovat platby, dopravu nebo nákup zboží. USA současně oznámily opatření proti zhruba 60 jednotlivcům, subjektům a plavidlům.

Současně se ale ukazuje i limit amerického postupu. Opatření se podle dostupných informací nedotkla hlavních čínských bank, což naznačuje, že prostor pro tvrdší vymáhání vůči největšímu zbývajícímu obchodnímu partnerovi Íránu má své hranice.

Obchod se prodražuje, tlak roste i na zaměstnanost

Írán se po léta opírá o paralelní finanční a obchodní cesty, které obcházejí standardní bankovní systém. Patří mezi ně směnárny, obchod se zlatem, kryptoměnové převody, krycí společnosti i neprůhledné lodní sítě. Nejnovější americká opatření mají tyto cesty prodražit a zvýšit riziko pro zahraniční prostředníky.

To přichází v době, kdy je íránská ekonomika už tak pod silným tlakem. Vývoz ropy se podle uvedených údajů výrazně propadl. Dodávky do Číny, která je hlavním odběratelem íránské ropy, klesly v srpnu přibližně na 534 tisíc barelů denně z 823 tisíc v červenci a z letošního maxima okolo 1,58 milionu barelů denně na začátku roku.

Domácí ekonomiku současně zatěžuje prudký růst cen. Podle oficiálních údajů citovaných agenturou Reuters vzrostly ceny potravin v červenci meziročně asi o 128 procent. Íránská měna navíc oslabila natolik, že se řada transakcí včetně prodeje aut a nemovitostí uskutečňuje v amerických dolarech a v dolarech se někdy objevují i ceny v inzerci.

Pro firmy to znamená stále složitější plánování i plnění zakázek. Podle výpovědí z podnikatelského prostředí může být v podmínkách rychlé inflace výhodnější držet zásoby než prodávat, protože cena zboží během několika týdnů vzroste více než běžná obchodní marže. Zároveň se prodražuje plnění starších smluv, protože náhradní materiál je při pozdějším nákupu výrazně dražší, zatímco vyšší koncové ceny už zákazníci často neunášejí.

Omezené platební kanály se promítají i do dovozu surovin a do zaměstnanosti. Jedna obchodní firma podle citovaného svědectví během posledního půlroku propustila více než 70 procent zaměstnanců. Dříve přitom převáděla platby přes směnárny ve Spojených arabských emirátech, které nyní spolupráci odmítají.

Vedlejším efektem může být další růst stínové ekonomiky

Tlak nepociťují jen podniky uvnitř Íránu, ale i íránští podnikatelé v zahraničí. Problémem jsou nejisté bankovní vztahy, složitější transakce a obavy, zda se nezpřísní podmínky pro vedení účtů nebo pobyt. V takovém prostředí se firmám hůře plánují investice i běžný provoz.

Analytici zároveň upozorňují, že další sankce nemusejí automaticky přinést zásadní politickou změnu. Írán je už nyní omezen ve většině hlavních sektorů, takže nová opatření mohou spíše rozšířit tlak na existující sítě než otevřít zcela novou úroveň hospodářského nátlaku. Jejich bezprostředním efektem tak mohou být hlavně silnější inflační očekávání a další oslabení podnikatelského prostředí.

Z ekonomického pohledu se navíc objevuje známý paradox sankcí. Čím více jsou uzavírány formální finanční kanály, tím silnější motivaci získávají neoficiální cesty. Transakce přes kryptoměny, hotovost, prostředníky nebo krycí firmy mohou být dražší a rizikovější, ale nemusí zcela zmizet. Výsledkem tak může být ještě méně přehledná a hůře kontrolovatelná podzemní ekonomika.

Pro íránské firmy, zaměstnance a domácnosti to znamená především další růst nákladů a nejistoty. Nové sankce mohou Teheránu zkomplikovat financování obchodu i přístup k zahraniční měně, ale nejrychleji dopadají na běžné podnikání, dovoz surovin a pracovní místa.