Americká novinářka Catherine Herridgeová se dostala do sporu, který může mít citelné finanční dopady nejen na ni, ale i na fungování investigativních médií. Pokud neuspěje u Nejvyššího soudu USA nebo nedojde k mimosoudní dohodě, začne jí za odmítání prozradit důvěrné zdroje vznikat pokuta 800 dolarů denně. Soudce Christopher R. Cooper zatím upřesnil, že platby jsou pozastavené do doby, než bude mít možnost se k věci vyjádřit Nejvyšší soud, kam Herridgeová podala žádost na konci minulého týdne.
Jádrem sporu jsou její články z roku 2017 o čínsko-americké vědkyni Yanping Chenové. Ta byla federálně vyšetřována kvůli vazbám na čínskou armádu a kvůli podezření, zda škola ve Virginii, kterou provozovala, nepomáhala Číně, nakonec ale obviněna nebyla. Chenová v roce 2018 zažalovala čtyři federální instituce, konkrétně FBI, ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo obrany a ministerstvo vnitřní bezpečnosti, s tvrzením, že vláda nezákonně zveřejnila její osobní údaje ve prospěch novinářky.
Po výslechu řady vládních úředníků se podle soudních dokumentů nepodařilo zjistit, kdo informace vynesl. Tým Chenové proto tlačí na to, aby zdroj nebo zdroje označila právě Herridgeová. Soud přijal argument, že jako svědkyně představuje poslední dostupnou cestu k informacím potřebným pro vedení občanskoprávního sporu. Reportérka však opakovaně odmítla identitu svých kontaktů zveřejnit.
Z finančního hlediska nejde jen o samotnou denní sankci. Herridgeová upozorňuje, že podobné pokuty mají novináře zlomit psychicky i ekonomicky. Vedle průběžných sankcí je ve hře i výrazně širší nákladová zátěž spojená s dlouhým soudním řízením. Sama přitom po odchodu z CBS News v roce 2024 už nemá stabilní příjem, na který byla během práce pro velké televizní stanice zvyklá, a působí samostatně bez jistoty pravidelného odměňování i bez zázemí zaměstnavatele.
Právě proto je pro ni podstatné, že její bývalý zaměstnavatel Fox News dál hradí špičkové právní zastoupení, ačkoli pro tuto stanici už sedm let nepracuje. Soud zároveň nevyhověl návrhu týmu Chenové, aby třetí straně, například Foxu, znemožnil tyto náklady proplácet. To významně snižuje okamžitý tlak na rodinný rozpočet Herridgeové. V opačném případě by spor mohl mít pro jednotlivého novináře likvidační charakter už jen kvůli právním výdajům.
Případ má ale i širší dopad na mediální trh. Organizace hájící svobodu tisku varují, že nucení reportérů k odhalení zdrojů pod hrozbou vysokých sankcí může odradit budoucí informátory od spolupráce s médii. Z ekonomického pohledu by to znamenalo dražší a rizikovější investigativní práci, vyšší právní rezervy redakcí a menší ochotu médií pouštět se do citlivých témat, zejména v oblasti národní bezpečnosti.
Významnou roli hraje i právní prostředí ve Washingtonu, D.C. Na rozdíl od řady amerických států zde neexistuje zvláštní zákonná ochrana novinářských zdrojů, která by podobný postup mohla zablokovat. Pokud by rozhodnutí nižších soudů zůstalo v platnosti, právě hlavní město USA, kde vzniká velká část reportáží o federálních institucích a bezpečnostní politice, by se podle kritiků stalo místem s mimořádně slabou ochranou zdrojů. To by mohlo zvýšit právní nejistotu nejen pro reportéry, ale i pro mediální domy, které jejich práci financují.
Protistrana namítá, že v sázce nejsou žádná zvláštní privilegia médií, ale právo občana domoci se informací o tom, kdo nezákonně nakládal se soukromými daty. I proto je spor sledován jako precedentní střet mezi ochranou soukromí, odpovědností státu a postavením novinářů v civilních řízeních. Pokud by Herridgeová pokuty nehradila, mohla by se podle textu případu vystavit i riziku trestního pohrdání soudem a případného uvěznění.
Pro samotnou Herridgeovou je věc zároveň profesní i existenční. Tvrdí, že kariéru postavila na důvěře zdrojů a jejich prozrazení by pro ni znamenalo její konec. Z pohledu ekonomiky médií tak nejde jen o osobní spor jedné reportérky, ale o test toho, kdo ponese náklady na ochranu důvěrných informací: jednotlivý novinář, jeho zaměstnavatel, nebo celý systém investigativní žurnalistiky.
