Na Novém Zélandu se dál hromadí problémy u rozsáhlých státních IT projektů, které měly zrychlit veřejné služby a omezit provozní náklady. Po neúspěšném biometrickém systému ministerstva MBIE, tedy tamního velkého hospodářského resortu Ministry of Business, Innovation and Employment, kde se odepsalo více než 30 milionů dolarů, se do potíží dostaly i další dvě důležité digitalizační investice.
Jedním z nich je projekt novozélandského ministerstva spravedlnosti na rozšíření audiovizuálních spojení u soudů. Ten v květnu 2025 v nezávislém hodnocení Gateway obdržel nejhorší možné červené hodnocení, které znamená, že projekt v dané podobě působí jako těžko realizovatelný. Ministerstvo následně uvedlo, že program přepracovalo, podrobnosti ale zatím nezveřejnilo a stále zvažuje další postup.
Právě tento projekt měl podle dřívějších plánů pomoci soudům zvládat více jednání včas a zmírnit nahromaděné resty. Vzdálená účast se podle úřadů osvědčila už během pandemie, jenže nyní se zpožďuje i samotná technologická příprava. Výběr technického řešení měl být uzavřen už na začátku roku 2025. Zavedení přitom vyžaduje bezpečnou a spolehlivou síť i vybavení napříč soudy a tribunály. Širší digitalizační program Te Au Reka, do něhož projekt zapadá, měl mít odhadované náklady 170 milionů novozélandských dolarů.
Druhým zpožděným projektem je nový systém pro přístup k matrikám narození, úmrtí a sňatků, za který odpovídá ministerstvo vnitra. Úřad už jednou pokus o modernizaci ukončil a v roce 2024 odepsal 23 milionů novozélandských dolarů. Zároveň potvrdil, že je stále ve sporu s australskou firmou DWS, která byla s předchozí fází spojena.
Po druhém pokusu dostal projekt letos v lednu při další nezávislé kontrole horší hodnocení amber/red, tedy mezi oranžovou a červenou. Úřad připustil, že potřeba náhrady stávajícího systému je naléhavá, ale před předložením rámcového podnikatelského záměru vládě je nutné dopracovat další podklady. O konečné podobě systému proto zatím není rozhodnuto a kabinet se má věcí zabývat až příští rok.
Mezitím dál běží starý matriční systém. Podle ministerstva je sice stabilní, ale jeho úpravy jsou stále dražší a je nutná průběžná údržba, aby zůstal bezpečný, funkční a v souladu se zákony. Právě tento typ provozu stárnoucích technologií zvyšuje dlouhodobé náklady státu a omezuje prostor pro rychlejší modernizaci.
Vláda tlačí na centralizaci a menší riziko
Na slabiny upozornil i hlavní vládní digitální úředník, který dohlíží na veřejné IT investice. Ve zprávě pro ministry za čtvrté čtvrtletí roku 2025 uvedl, že jednotlivé úřady dál připravují digitální investice odděleně, duplicitně a s malým přínosem pro celý systém. Podle něj je příliš mnoho projektů příliš rozsáhlých, roztažených do více let a zbytečně rizikových.
Podobně vládní správce dat upozornil na přetrvávající nízkou důvěru v to, že úřady mají dostatečné interní kapacity a odborné zázemí pro nasazování nových systémů. Resorty sice investují do modernizace, ale nerovnoměrně zvládají standardy, řízení životního cyklu technologií i disciplínu ve financování. Bez dlouhodobého zlepšení podle zprávy hrozí další růst technického dluhu i budoucích nákladových tlaků.
Vláda už proto loni vyzvala šéfy úřadů, aby více sdíleli zdroje, budovali IT podle společných standardů a připravovali znovu použitelné digitální nástroje pro více institucí. Tento přístup má být součástí iniciativy Back-Office Transformation, tedy proměny podpůrných a administrativních systémů státu.
Ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že se z předchozího neúspěchu poučilo. Jeho širší program digitálních změn Te Ara Manaaki s rozpočtem 300 milionů novozélandských dolarů byl na konci června uzavřen a podle úřadu splnil většinu plánovaného rozsahu. V závěrečném hodnocení dostal známku amber-green, tedy mezi oranžovou a zelenou. Samostatná větev civilní registrace však zůstává otevřeným problémem, který bude dál zatěžovat veřejné rozpočty i dostupnost služeb pro obyvatele.
