Pákistán posunul výstavbu jaderné elektrárny Chashma-5 do další fáze. Premiér Shehbaz Sharif se v úterý zúčastnil usazení kopule reaktoru, což znamená dokončení civilních prací a zahájení vnitřní výstavby a instalace technologií. Blok s plánovaným výkonem 1 200 MW má začít vyrábět elektřinu v září 2030 a má podpořit stabilitu dodávek pro průmysl i veřejné služby.
Projekt vzniká s čínskou pomocí a jeho kopule byla podle pákistánských představitelů dokončena před plánovaným termínem. Na stavbě pracovali pákistánští i čínští inženýři, technici a dělníci. Pro zemi, která se potýká s náklady na dovážená paliva a tlakem na devizové rezervy, má rozšíření jaderné kapacity především hospodářský význam.
Jaderná energetika poskytuje takzvaný základní výkon, tedy výrobu nezávislou na slunečním svitu, větru či výkyvech cen dováženého paliva. To je důležité zejména pro továrny, nemocnice a celkovou stabilitu pákistánské sítě. Pákistánská komise pro atomovou energii PAEC, státní instituce odpovědná za jaderný program, uvádí, že dosavadní jaderné elektrárny v zemi vyrábějí celkem 3 530 MW elektřiny.
Podle předsedy PAEC Raji Aliho Razy Anwara jaderné zdroje každoročně zabraňují emisím zhruba 15 milionů tun oxidu uhličitého. Jádro přitom tvoří 8,6 procenta instalovaného výkonu pákistánské energetiky, ale podílí se přibližně 16,6 procenta na výrobě elektřiny. V zimním období jeho podíl podle PAEC stoupá až na 26 procent.
Ekonomický přínos má spočívat hlavně v omezení dovozu ropy, zemního plynu a zkapalněného zemního plynu LNG. Při nedostatku paliv nebo při vysokých cenách na spotovém trhu mohou jaderné bloky tlumit růst nákladů elektrizační soustavy, a tím i cenový tlak na domácnosti a podniky. Nižší dovoz energetických surovin by zároveň mohl zmírnit zatížení pákistánské obchodní bilance a devizových rezerv.
Výstavba jaderných elektráren je ovšem kapitálově náročná. Pákistán proto vedle dokončení Chashma-5 zvažuje větší zapojení domácího průmyslu, nejprve do výroby náhradních dílů a komponentů. Dlouhodobě se v debatě objevuje také rozvoj malých a středně velkých jaderných zdrojů, který by mohl snížit závislost země na zahraničních dodávkách technologií.

