Podnikatelům v prvním pásmu paušální daně se má od roku 2027 zvýšit měsíční odvod z 9 162 na 9 662 Kč. Zatímco OSVČ s nižšími příjmy zaplatí za rok o 6 000 Kč více, platby ve druhém a třetím pásmu mají zůstat na současné úrovni.

Paušální režim spojuje do jediné pravidelné platby daň z příjmů, zdravotní a důchodové pojištění. Rozdělen je do tří pásem, přičemž zařazení neurčuje jen objem příjmů, ale v některých případech také povaha vykonávané činnosti a výše výdajového paušálu, na který by podnikatel měl nárok.

První pásmo je standardně určeno pro OSVČ s ročními příjmy do 1 milionu Kč. Mohou do něj ale patřit i někteří podnikatelé s příjmy do 1,5 milionu Kč, pokud alespoň 75 procent jejich příjmů spadá pod osmdesáti- nebo šedesátiprocentní výdajový paušál. Hranice až 2 miliony Kč se v prvním pásmu týká těch, u nichž lze na nejméně 75 procent příjmů použít osmdesátiprocentní paušál, typicky v oblasti řemeslných živností či zemědělství.

První pásmo reaguje na růst minimálních záloh

Výše platby v prvním pásmu je navázána na minimální odvody OSVČ, a proto se mění s odhadem průměrné mzdy. Ta má pro rok 2027 činit 51 663 Kč. Minimální záloha na důchodové pojištění tak vychází na 5 281 Kč a na zdravotní pojištění na 3 488 Kč.

Měsíční paušální platba se skládá z důchodového pojištění navýšeného o 15 procent, zdravotního pojištění a pevné stokorunové části na daň z příjmů. V roce 2027 má její výše dosáhnout 9 662 Kč, tedy 6 074 Kč za důchodové pojištění, 3 488 Kč za zdravotní pojištění a 100 Kč na daň. Celoroční náklad OSVČ v tomto pásmu tím stoupne z 109 944 na 115 944 Kč.

Další náklad se podle uvedených pravidel může týkat podnikatelů v prvním pásmu s příjmy do 1 milionu Kč, kteří by chtěli využít režim EET OFF v souvislosti se znovuzavedením elektronické evidence tržeb. Jejich daňová část měsíční platby by se zvýšila ze 100 na 1 500 Kč. Celkový měsíční odvod by pak činil 11 062 Kč a ročně 132 744 Kč, což je o 22 800 Kč více než letos.

Vyšší pásma zůstávají na pevných částkách

Odvody ve druhém a třetím pásmu zákon stanovuje pevně, bez přímé vazby na minimální zálohy. Ve druhém pásmu proto zůstane měsíční platba 16 745 Kč: 8 191 Kč připadá na důchodové pojištění, 3 591 Kč na zdravotní pojištění a 4 963 Kč na daň z příjmů. Toto pásmo mohou využít OSVČ s příjmy do 1,5 milionu Kč bez ohledu na druh činnosti, případně podnikatelé s příjmy do 2 milionů Kč při splnění podmínky podílu příjmů s vyšším výdajovým paušálem.

Třetí pásmo, určené pro příjmy ze samostatné činnosti do 2 milionů Kč, má zůstat na 27 139 Kč měsíčně. Z této částky tvoří 12 527 Kč důchodové pojištění, 5 292 Kč zdravotní pojištění a 9 320 Kč daň z příjmů. Rozdílný vývoj plateb tak znamená, že růst odvodů dopadne v roce 2027 pouze na první pásmo.

Do paušálního režimu mohou vstoupit zejména neplátci DPH s příjmy do 2 milionů Kč, kteří nemají běžné příjmy ze zaměstnání, nejsou v insolvenci ani nejsou společníky veřejné obchodní společnosti či komplementáři komanditní společnosti. Podnikatel zároveň musí respektovat příjmový limit svého zvoleného pásma. Při zahájení činnosti se navíc posuzují i vybrané předchozí zdanitelné příjmy; jejich souhrn nesmí přesáhnout 50 000 Kč.

Změnu pásma lze provést vždy k začátku roku. Pro rok 2027 je třeba finančnímu úřadu doručit oznámení o změně pásma do 11. ledna 2027. OSVČ, která se podle loňských příjmů vejde do nižšího pásma, může žádat o nižší platbu a případný přeplatek. Naopak při překročení limitu svého pásma musí podnikatel oznámit vyšší pásmo, doplatit rozdíl za předchozí rok do termínu pro podání daňového přiznání a pokračovat v odpovídajícím pásmu. Bez oznámení hrozí vyřazení z paušálního režimu a povinnost podat standardní daňové přiznání.

I v paušálním režimu je proto nutné vést evidenci příjmů. Může ji požadovat finanční úřad při ověření správně zvoleného pásma a je nezbytná také tehdy, když podnikateli vznikne povinnost podat přiznání, například po překročení příjmů 2 miliony Kč nebo při změně statusu plátce DPH. Před vstupem do režimu se vyplatí porovnat celkový odvod s běžným zdaněním, zejména pokud OSVČ uplatňuje skutečné výdaje, daňové slevy či odpočty. Ty totiž paušální daň neumožňuje využít.