Ministr Tejc po jednání s předsedy vrchních a krajských soudů oznámil záměr zrušit 27 soudů, přičemž většina z nich by měla pokračovat jako pobočky. Změna může výrazně zasáhnout organizaci justice, její personální náklady i dostupnost soudních služeb pro občany a firmy v jednotlivých okresech.
Podle kritického pohledu, který reorganizaci provází, nebyl návrh předem projednán se zástupci samospráv ani dostatečně diskutován uvnitř justice. Autor původního stanoviska zároveň upozorňuje, že záměr rušit některé okresní soudy nebyl součástí programového prohlášení vlády a že pro veřejnost nejsou k dispozici analýzy ani tvrdá data, která by ekonomickou a provozní výhodnost změny doložila.
Někteří představitelé soudní moci přitom avizovanou úpravu přijali vstřícně. Předsedkyně Krajského soudu v Ostravě Daniele Teterová uvedla, že její dojmy jsou pozitivní. Předseda Vrchního soudu v Olomouci Rostislav Krhut řekl, že je za svůj soud spokojen, a prezident Soudcovské unie Tomáš Rychlý deklaroval respekt k návrhu. Záměr podpořili rovněž předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka a místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk.
Právě argument větší provozní pružnosti je pro finanční stránku reformy podstatný. Ve sloučených celcích by bylo možné snadněji přesouvat soudce do míst, kde chybějí kapacity. Kritici však upozorňují, že zachování budov v režimu poboček nemusí samo o sobě přinést výrazné úspory na provozu. Skutečný rozpočtový efekt by tak mohl záviset především na personálním uspořádání, zejména na počtu soudců a mzdových výdajích.
Nejistota panuje také kolem dopadů na místní veřejné služby. Samosprávy mohou hájit zachování soudů nejen kvůli zaměstnanosti a významu okresních institucí, ale i kvůli dostupnosti justice pro občany, podnikatele a věřitele řešící spory, pohledávky či insolvenční agendu. Debatu mohou ovlivnit také případné výjimky: v souvislosti s návrhem se hovořilo o Okresním soudu v Jeseníku a náznak zazněl i u Okresního soudu v Kroměříži.
Odpůrci rychlého postupu poukazují i na zkušenost ze Slovenska, kde už obdobná reorganizace proběhla a podle nich nepřinesla očekávané pozitivní výsledky. Bez zveřejněných podkladů zůstává otevřené, zda změna povede k úsporám, nebo naopak vytvoří nové náklady spojené s řízením poboček, dojížděním a přerozdělováním soudních kapacit.

