Případ, ve kterém politik Jindřich Rajchl obvinil youtubera Mike Oganesjana a aktivistu Vojtěcha Pšenáka z obtěžování a pronásledování své nezletilé dcery, podle dostupných informací směřuje k odložení. Policie po vyhodnocení kamerových záznamů a svědeckých výpovědí konstatovala, že nebyly naplněny znaky žádného trestného činu, zejména § 354 – nebezpečné pronásledování ani § 358 – výtržnictví trestního zákoníku.

Policie České republiky dokončila vyhodnocování podkladů ve věci oznámení, které v červnu podal předseda strany PRO a poslanec Jindřich Rajchl. V oznámení uváděl, že jeho dcera měla být údajně pronásledována a natáčena dvojicí aktivistů – Vojtěchem Pšenákem a Mikem Oganesjanem, známým z internetové scény. 

Podle vyjádření zdrojů blízkých vyšetřování policie nepotvrdila, že by se obvinění dopustili jednání, které by naplnilo znaky trestného činu.

Na pořízených záznamech sice bylo zaznamenáno pohybování osob v blízkosti domu rodiny Rajchlových, nicméně nešlo o systematické sledování, kontaktování ani vyhrožování, které by mohlo být kvalifikováno jako „nebezpečné pronásledování“ dle § 354 odst. 1 trestního zákoníku. 

„K naplnění skutkové podstaty by muselo dojít k opakovanému, úmyslnému jednání způsobilému vyvolat u oběti důvodnou obavu o život nebo zdraví,“
 uvedl policejní zdroj s odkazem na § 354 TZ.


Policie rovněž neshledala důvody k zahájení stíhání pro výtržnictví (§ 358 TZ) ani porušování domovní svobody (§ 178 TZ), neboť podle záznamů se osoby nedopustily vstupu na soukromý pozemek ani slovního napadání.

Vyšetřování proto směřuje k odložení s tím, že „důkazy, zejména kamerové záznamy, neprokazují úmysl obtěžovat či zastrašovat nezletilou osobu.“ Policie dále konstatovala, že Jindřich Rajchl neprokázal, že by jeho dcera čelila nezákonnému postupu ze strany Pšenáka či Oganesjana.


⚖️ Jaké podmínky by musely být splněny pro trestní stíhání?

Aby mohl být Vojtěch Pšenák nebo jiná osoba stíhána pro nebezpečné pronásledování (§ 354 TZ), musely by být splněny tyto znaky:
 
  1. Opakované a cílené jednání – sledování, kontaktování, čekání před domem nebo obtěžování prostřednictvím internetu či telefonu.

  2. Úmysl – jednání by muselo být prokazatelně vedeno snahou zastrašit nebo poškodit oběť.

  3. Důvodná obava oběti – poškozená osoba musí mít objektivně doložený strach o své zdraví nebo bezpečnost (např. výpověď, psychologické posudky, lékařská zpráva).

  4. Dokazatelnost – kamerové záznamy, svědectví, časová souvislost a opakování chování.


Pokud by například existovaly záznamy o opakovaných pokusech kontaktovat nezletilou dívku, o pronásledování při cestě do školy nebo o vyhrožování prostřednictvím sociálních sítí, mohlo by být zahájeno trestní stíhání. Nic z toho se však podle policie neprokázalo.


Případ Jindřicha Rajchla a Mika Oganesjana tak podle dostupných informací skončí odložením. Policie ČR konstatovala, že důkazy nejsou dostatečné k zahájení trestního stíhání, a současně upozornila, že jakékoliv veřejné šíření domnělých informací o nezletilých osobách může samo o sobě představovat zásah do jejich soukromí (§ 183 TZ – porušení tajemství dopravovaných zpráv, § 184 TZ – pomluva).
 
Jindřich Rajchl případ označil za „morální test společnosti“, zatímco Mike Oganesjan prohlásil, že „byl od počátku přesvědčen, že pravda vyjde najevo“.
 

Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.

Tým protikorupční linky