Policie České republiky dokončila vyhodnocování podkladů ve věci oznámení, které v červnu podal předseda strany PRO a poslanec Jindřich Rajchl. V oznámení uváděl, že jeho dcera měla být údajně pronásledována a natáčena dvojicí aktivistů – Vojtěchem Pšenákem a Mikem Oganesjanem, známým z internetové scény. 

Podle vyjádření zdrojů blízkých vyšetřování policie nepotvrdila, že by se obvinění dopustili jednání, které by naplnilo znaky trestného činu.

Na pořízených záznamech sice bylo zaznamenáno pohybování osob v blízkosti domu rodiny Rajchlových, nicméně nešlo o systematické sledování, kontaktování ani vyhrožování, které by mohlo být kvalifikováno jako „nebezpečné pronásledování“ dle § 354 odst. 1 trestního zákoníku. 

„K naplnění skutkové podstaty by muselo dojít k opakovanému, úmyslnému jednání způsobilému vyvolat u oběti důvodnou obavu o život nebo zdraví,“
 uvedl policejní zdroj s odkazem na § 354 TZ.


Policie rovněž neshledala důvody k zahájení stíhání pro výtržnictví (§ 358 TZ) ani porušování domovní svobody (§ 178 TZ), neboť podle záznamů se osoby nedopustily vstupu na soukromý pozemek ani slovního napadání.

Vyšetřování proto směřuje k odložení s tím, že „důkazy, zejména kamerové záznamy, neprokazují úmysl obtěžovat či zastrašovat nezletilou osobu.“ Policie dále konstatovala, že Jindřich Rajchl neprokázal, že by jeho dcera čelila nezákonnému postupu ze strany Pšenáka či Oganesjana.


⚖️ Jaké podmínky by musely být splněny pro trestní stíhání?

Aby mohl být Vojtěch Pšenák nebo jiná osoba stíhána pro nebezpečné pronásledování (§ 354 TZ), musely by být splněny tyto znaky:
 
  1. Opakované a cílené jednání – sledování, kontaktování, čekání před domem nebo obtěžování prostřednictvím internetu či telefonu.

  2. Úmysl – jednání by muselo být prokazatelně vedeno snahou zastrašit nebo poškodit oběť.

  3. Důvodná obava oběti – poškozená osoba musí mít objektivně doložený strach o své zdraví nebo bezpečnost (např. výpověď, psychologické posudky, lékařská zpráva).

  4. Dokazatelnost – kamerové záznamy, svědectví, časová souvislost a opakování chování.


Pokud by například existovaly záznamy o opakovaných pokusech kontaktovat nezletilou dívku, o pronásledování při cestě do školy nebo o vyhrožování prostřednictvím sociálních sítí, mohlo by být zahájeno trestní stíhání. Nic z toho se však podle policie neprokázalo.


Případ Jindřicha Rajchla a Mika Oganesjana tak podle dostupných informací skončí odložením. Policie ČR konstatovala, že důkazy nejsou dostatečné k zahájení trestního stíhání, a současně upozornila, že jakékoliv veřejné šíření domnělých informací o nezletilých osobách může samo o sobě představovat zásah do jejich soukromí (§ 183 TZ – porušení tajemství dopravovaných zpráv, § 184 TZ – pomluva).
 
Jindřich Rajchl případ označil za „morální test společnosti“, zatímco Mike Oganesjan prohlásil, že „byl od počátku přesvědčen, že pravda vyjde najevo“.