Podezření, že informace vedoucí k policejnímu zásahu proti aktivistům arabské strany Raam mohly pocházet z okruhu premiéra Benjamina Netanjahua, přinášejí další nejistotu do izraelského povolebního vyjednávání. Výsledek prověřování může ovlivnit zejména šance na vznik vlády národní jednoty, a tím i předvídatelnost politického prostředí důležitou pro firmy a investory.
Likud avizoval, že ve středu 18. listopadu napadne volební výsledky u soudu. Strana začala hovořit o zpochybnění legitimity hlasování poté, co arabské strany výrazně posílily a žádný z hlavních bloků nezískal většinu ve 120členném Knesetu. Netanjahuova koalice má 53 mandátů, židovská opozice 48 a arabské strany Sjednocená listina a Raam dohromady 19 křesel. K většině je zapotřebí 61 mandátů.
Likud zůstává nejsilnější parlamentní stranou, jeho povolební pozice však oslabila. Po ztrátě devíti křesel má strana samostatně 23 mandátů, díky fúzi s Novou nadějí pak 27. Zapojení arabských stran do vyjednávání o kabinetu se tak stalo jednou z možných, nikoli však jistých cest z patové situace.
Ještě před otevřením volebních místností policie v Negevu zadržela tři beduínské aktivisty Raamu kvůli podezření z organizovaného kupování hlasů. Při domovní prohlídce našla obálky s hotovostí v řádu desítek tisíc šekelů. V jednom z prohledaných domů se ale nic nenašlo, zadržení byli propuštěni bez obvinění a nebyla doložena souvislost peněz s ovlivňováním voleb. Aktivisté tvrdili, že šlo o prostředky určené na charitativní účely.
Dva dny po volbách předseda Ústřední volební komise Noam Sohlberg předal šéfovi Šin Betu Davidu Zinimu upozornění na možné zahraniční zásahy do voleb. Mediální informace hovořily o financování mobilizace arabských voličů s možným napojením na Katar či Turecko. Sohlberg ale zdůraznil, že pravdivost podezření nemůže potvrdit. Komise i policie zároveň uvedly, že nemají důkazy o rozsáhlém volebním podvodu.
Likud přesto prohlásil, že volby byly ukradeny, a spojoval údajné úplatky ve prospěch Raamu s podezřením na zahraniční financování. Podle zdroje z policie však obě větve případu nesouvisely. Sohlberg varoval, že zpochybňování legitimity voleb bez odpovídajících důkazů ohrožuje demokracii, a uvedl, že ani případné potvrzení některých podezření by rozsahem nestačilo ke změně výsledku hlasování. Generální prokurátorka Gali Baharav-Miaraová 8. listopadu prohlásila, že dosavadní zjištění nemohla výsledek voleb ani vzdáleně ovlivnit.
Televizní zjištění otevřela otázku původu policejního podnětu
Investigativní pořad Uvda stanice Channel 12 15. listopadu zveřejnil informace a svědectví naznačující, že kauza údajných nákupů hlasů mohla být vyvolána lidmi napojenými na Netanjahuovo okolí. Jde zatím o novinářská zjištění, nikoli o závěr vyšetřování.
Podle pořadu kontaktoval den před volbami šéf premiérovy kanceláře Ido Norden úřad policejního prezidenta Dannyho Levyho a upozornil na podezřelou činnost aktivistů Raamu v Negevu. Policii také odkázal na zdroj dalších informací, jímž měl být Daniel Greenberg, dřívější zaměstnanec premiérovy kanceláře a někdejší poradce Jossiho Shelleyho. Greenberg se měl podle pořadu účastnit také schůzky s Netanjahuem a Nordenem v drúzském městě Jarka dvanáct dní před volbami, kde se údajně debatovalo o kampani zpochybňující legitimitu hlasování.
Policie nyní prověřuje, zda předané informace nebyly vědomě zkreslené či smyšlené a zda zásah neměl vytvořit událost využitelnou v politické kampani. Do věci se zapojili policejní vyšetřovatelé i kancelář generální prokurátorky. Policejní prezident Levy 16. listopadu oznámil také interní prověrku vedenou jeho zástupcem Jairem Hezronim, který má výsledek předložit do týdne. Tato kontrola se týká postupů policie a je oddělená od vyšetřování možného zneužití či manipulace s informacemi.
Pokud by se ukázalo, že policejní podnět byl záměrně vyvolán nepravdivými informacemi, šlo by o vážný zásah do důvěry ve státní instituce i volební proces. Pokud se naopak zjištění nepotvrdí, reputační dopady by se týkaly televize Channel 12 a pořadu Uvda. Do uzavření vyšetřování však nelze hovořit o prokázané trestné činnosti spolupracovníků premiéra. Již samotný spor ale může prodloužit hledání koaliční dohody, což oddaluje vyjasnění podmínek, v nichž budou v příštím období rozhodovat izraelské podniky a finanční trhy.

