Americký projekt na rychlé zvýšení produkce dělostřelecké munice pro Ukrajinu skončil podle reportáže ProPublicy nákladným selháním. Armáda USA uhradila společnosti General Dynamics 533 milionů dolarů za závod v Texasu, jehož automatizované linky dosud nevyrobily ani jeden 155milimetrový granát použitelný podle armádních specifikací.
Zakázka vznikla v mimořádně vypjaté situaci po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, kdy americká administrativa hledala cesty k rychlému rozšíření kapacit pro výrobu munice. General Dynamics tehdy jako jediný domácí výrobce 155milimetrových granátů navrhl novou výrobní technologii od turecké společnosti Repkon. Namísto osvědčeného postupu používaného v tradičním závodě v Pensylvánii měla výrobu zajistit moderní automatizovaná linka.
Klíčovým problémem bylo, že před objednáním techniky nebylo spolehlivě doloženo, zda zařízení zvládne zpracovat konkrétní druh oceli používaný pro novější americké granáty. Armáda i General Dynamics vyslaly týmy na kontrolu zařízení do Turecka, podle oslovených bývalých zaměstnanců ale neviděly kompletní linku v běžném provozu. Projekt navíc nebyl zadán v soutěži a postupně byly objednány tři linky, přestože funkčnost první z nich nebyla ověřena.
Urychlené zadání oslabilo smluvní kontrolu
První kontrakt získala General Dynamics v listopadu 2022. Kongres následně umožnil ministerstvu obrany u projektů souvisejících s podporou Ukrajiny využít zjednodušené postupy, které omezily část běžných smluvních pojistek. Firma tak mohla začít pracovat ještě před konečným vypořádáním podmínek s vládou.
Armáda uvedla, že General Dynamics vybrala pro její specifické zkušenosti s dělostřeleckou výrobou a že formální testování nemohlo proběhnout před úplnou instalací strojů. Zároveň tvrdí, že nad projektem vykonávala přísný dohled a při nesplnění smluvních parametrů vyhodnocuje plnění, požaduje zpět peníze a přesměrovává zdroje.
General Dynamics odmítla rozhovor. Ve vyjádření pro ProPublicu uvedla, že reportáž podle ní zásadně zkresluje okolnosti. Společnost současně odkázala na závěry zprávy generálního inspektora ministerstva obrany, podle nichž splnila nebo překročila stanovené požadavky. Repkon na žádosti o komentář nereagoval.
Platby pokračovaly i po zastavení části linek
Po slavnostním otevření závodu v roce 2024 se ukázalo, že automatizace nefunguje podle plánu. Bývalí pracovníci popsali opakované poruchy robotických ramen, problémy s lisováním a deformace kovových dílů. Výrobní zařízení podle nich pravidelně poškozovalo ocel určenou pro nábojnice a pracovníci museli do chodu některých strojů zasahovat ručně. Armáda zároveň uvedla, že nemá důkazy o sabotáži či špionáži, o nichž se mezi zaměstnanci šířily spekulace.
General Dynamics nesplnila několik plánovaných milníků včetně primárních zkoušek, které měly potvrdit schopnost závodu vyrábět munici v požadované kvalitě. V srpnu 2025 armáda zastavila práci na dvou ze tří linek, projekt však jednostranně neukončila. Ještě v prosinci 2025 obdržela firma 26,3 milionu dolarů na průběžných platbách za dvě linky, které použitelné granáty nevyráběly.
Ministerstvo obrany nyní uvádí, že do texaského závodu už další prostředky vložit nechce. Peníze za nefunkční projekt po General Dynamics přímo nevymáhalo; počítá s jejich získáním prostřednictvím blíže neurčených slev na budoucí výrobní objednávky. Od částečného zastavení prací přitom stejná divize General Dynamics získala jiné armádní kontrakty v hodnotě 2,5 miliardy dolarů. Armáda zdůraznila, že se týkají odlišných výrobních linek a potřeb národní obrany.
Případ ukazuje finanční riziko mimořádně urychlených obranných zakázek: veřejné prostředky mohou být vázány na technologii dříve, než se ověří její praktická použitelnost. General Dynamics po neúspěchu oznámila spolupráci s dalším novým technologickým partnerem, tentokrát v oblasti umělé inteligence.
