Vladimir Putin při vystoupení před podnikateli na fóru APEC v Číně 18. listopadu vykresloval Rusko jako zemi, která navzdory sankcím posiluje své hospodářské vazby s Asií. Jeho tvrzení o mimořádné kondici ruské ekonomiky však kontrastují s dostupnými údaji o zpomalujícím růstu, vysokých úrokových sazbách a problémech v průmyslu i logistice.

Ruský prezident označil mezinárodní tlak za neúspěšný a za stimul, který má zemi nutit k rychlejšímu rozvoji. Partnerům v asijsko-pacifickém regionu nabízel spolupráci a sdílení zkušeností. Současně prohlásil, že Rusko je „největší ekonomikou v Evropě“, což neodpovídá skutečnosti.

Putin rovněž zdůrazňoval logistické schopnosti země, přestože provoz ruských průmyslových zařízení a dopravních tras narušují ukrajinské útoky na mosty, rafinerie a sklady. Tyto výpadky podle uvedených údajů přispívají k inflačním tlakům a komplikují fungování podniků v klíčových odvětvích.

Slabší růst a propad rafinace ropy

Ruská ekonomika zároveň čelí citelnému zpomalení. Hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí vzrostl meziročně o 1 procento, po růstu o 1,3 procenta v předchozím čtvrtletí. Brzdou jsou vysoké úrokové sazby, které mají tlumit inflaci, i rozsáhlé veřejné výdaje spojené s válkou proti Ukrajině.

Výrazný problém představuje sektor zpracování ropy. Objem rafinace ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 18 procent, což znamená největší čtvrtletní propad od roku 2020. Omezená produkce může dopadat nejen na příjmy firem a státu, ale také na ceny a zásobování na domácím trhu.

Při samostatné kritice Evropské unie Putin mluvil o úbytku průmyslové kapacity, slabší konkurenceschopnosti a rostoucím zadlužení členských zemí. Tato slova pronesl v době, kdy se i Rusko potýká s nákladným financováním, nižší dynamikou hospodářství a riziky pro průmyslovou výrobu.

Putin se také zmínil o možném trilaterálním jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ředitel Carnegieho centra pro studium Ruska a Eurasie Alexandr Gabujev uvedl, že Moskva má o podobný summit zájem zejména pro jeho symbolický význam. Putinovo vystoupení před podnikateli přitom přilákalo viditelně méně posluchačů než projev čínského lídra; po vystoupení Si Ťin-pchinga řada účastníků sál opustila.