Norsko postupně rozšiřuje víceletý finanční rámec pro podporu Ukrajiny, zatímco česká čísla zachycují především náklady na uprchlíky pobývající v Česku. Přímé srovnání souhrnných částek proto není přesné, rozdíl je ale patrný ve způsobu financování i v tempu, jakým Norsko svůj program navyšovalo.

Norský Nansenův program byl zahájen v roce 2023 jako rámec pro vojenskou, humanitární a finanční pomoc Ukrajině čelící ruské invazi. Civilní a finanční část může za určitých okolností podpořit rovněž Moldavsko. Program získal podporu všech stran zastoupených v norském parlamentu, Stortingu, což mu dává stabilnější víceletý základ.

Původně šlo o plán v objemu 75 miliard norských korun, přibližně 172 miliard Kč, na období 2023 až 2027. Na podzim 2024 se norské strany dohodly na prodloužení programu do roku 2030 a na minimální roční částce 15 miliard NOK, tedy zhruba 34,5 miliardy Kč. V březnu 2025 pak navýšily podporu určenou pro tento rok o dalších 50 miliard NOK. Finanční rámec tím vzrostl na 205 miliard NOK, přibližně 471 miliard Kč.

Pro rok 2026 schválil Storting pomoc ve výši 85 miliard NOK, což odpovídá asi 195 miliardám Kč. Celkový rámec Nansenova programu pro roky 2023 až 2030 tak dosáhl 274,5 miliardy NOK, zhruba 631 miliard Kč. Vývoj ukazuje, že Norsko pomoc nejen rozložilo do několika let, ale v průběhu programu ji také významně rozšířilo.

České výdaje nelze s norským programem jednoduše sečíst

České roční statistiky mají jinou skladbu než norský program. Ministerstvo práce a sociálních věcí vykazuje zejména náklady spojené s ukrajinskými uprchlíky v tuzemsku, tedy humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči a školství. Zahrnuta je i menší zahraniční pomoc. Norská čísla naopak vyjadřují podporu směřující přímo na Ukrajinu a nezapočítávají náklady na uprchlíky v Norsku.

Podle uvedených údajů přitom od roku 2024 ukrajinští uprchlíci v Česku odvádějí na daních a pojistném více, než stát vydává na související podporu. Debata o veřejných nákladech proto musí vedle výdajů zohlednit také příjmy veřejných rozpočtů a ekonomickou aktivitu lidí, kteří v Česku pracují.

Česká vojenská pomoc hrazená z domácích peněz dosáhla v letech 2022 až 2025 celkem 17,4 miliardy Kč. Ministerstvo obrany ji nerozepisuje po jednotlivých letech. Zhruba 25 miliard Kč se Česku podle dostupných údajů vrátilo od spojenců a Evropské unie. Významnou roli má také muniční iniciativa: dodávky za více než 260 miliard Kč financují převážně zahraniční partneři, a nelze je proto zahrnout do českých veřejných výdajů na pomoc.

Přímá česká humanitární a rozvojová pomoc na Ukrajině měla prostřednictvím programu ministerstva zahraničí v letech 2023 až 2025 alokaci přibližně 0,5 miliardy Kč ročně. Z pohledu veřejných financí tak nejde jen o porovnání nominálních částek, ale především o to, zda stát vytváří dlouhodobý, předvídatelný rámec podpory a jak velkou část nákladů nesou domácí rozpočty, zahraniční partneři či evropské mechanismy.