Ruské hospodářství podle dostupných analýz udržují především výdaje spojené s válkou, zatímco civilní část průmyslu ztrácí dynamiku. Slábnou investice, stavebnictví i výroba řady běžného spotřebního a průmyslového zboží. Tento vývoj omezuje budoucí výrobní kapacitu země a staví vládu před volbu mezi dalším prohlubováním rozpočtových nerovnováh a rizikem recese.

Analytici Finské banky uvádějí, že růst ruské ekonomiky se navzdory sankcím soustředil téměř výhradně do oborů navázaných na vojenskou výrobu. Od začátku roku 2022 vzrostla o více než 40 % produkce hotových kovových výrobků, ostatních dopravních prostředků a počítačů s optickými produkty. Stejným tempem se rozšířila také oblast veřejné správy a vojenské bezpečnosti. Ostatní odvětví mimo tyto čtyři sektory však za posledních pět let v souhrnu prakticky nerostla.

Ekonomka Natalija Zubarevič z Moskevské státní univerzity popisuje civilní ekonomiku jako stagnující. Podle ní klesá výroba stavebních materiálů i chemický průmysl a výrazné potíže zažívá stavební inženýrství. Analytické centrum CMASF, které je blízké Kremlu, zároveň uvedlo, že většina oborů mimo vojensko-průmyslový komplex se dostala téměř do stagnace už v polovině roku 2023 a od druhé poloviny roku 2024 jejich aktivita klesá.

Údaje Rosstatu za prvních osm měsíců roku 2026 ukazují pokles výroby většiny druhů oděvů o 5 až 9 %. Produkce obuvi meziročně stagnovala, zatímco dřevozpracující průmysl, papírenská výroba a většina chemických výrobků se pohybovaly v mírném záporu. Výroba pneumatik se snížila o 12,5 %, produkce betonu a stavebních hmot přibližně o desetinu. U většiny metalurgických produktů dosahoval pokles 5 až 15 %.

Také domácí spotřební výroba vykazuje slabost. Produkce chladniček zůstala na úrovni předchozího roku a výroba praček klesla o 9 %. Mezi omezené výjimky patří farmaceutický průmysl. Výroba osobních automobilů sice vzrostla o 13 %, ani rozšiřování montáže čínských značek ale nenahradilo dřívější produkci západních automobilek. Za leden až srpen 2026 bylo v Rusku vyrobeno 507 tisíc vozů, zatímco ve stejném období roku 2021 to bylo 916 tisíc.

Slabé investice zatěžují firmy i dlouhodobý růst

Významným problémem jsou investice, které podle Zubarevič nenacházejí dostatek odběratelů pro investiční zboží. Investice do fixních aktiv loni klesly o 2,3 % a v první polovině letošního roku o dalších 9,9 %. Ani vládní prognóza nepočítá s rychlým obratem: investice by se podle ní měly na úroveň roku 2025 vrátit až v roce 2029.

Pokles investic třetím rokem za sebou může oslabit tržní část ekonomiky, vést ke ztrátě výrobních kapacit a snížit tempo dlouhodobého růstu. Upozorňuje na to Grigorij Žirnov z Vyšší ekonomické fakulty. Hlavní ekonom Expert RA Anton Tabach podobně poukazuje na dlouhodobou investiční pauzu, která zpochybňuje možnosti širšího hospodářského růstu mimo státní zakázky.

Finská banka očekává, že ruská ekonomika letos vzroste o 1 % a v následujících dvou letech pouze o 0,5 % ročně. Země podle analytiků stále disponuje výrobními a finančními zdroji pro pokračování vysokých vojenských výdajů, tento model však zvyšuje nebezpečí hospodářské krize. Další navyšování státních výdajů by mohlo prohloubit již vzniklé nerovnováhy, jejich omezení by naopak mohlo rychleji utlumit ekonomickou aktivitu.

Alexej Klimjuk z Alfa Capital hodnotí data jako potvrzení stabilního ochlazování podnikatelské aktivity. Podle jeho názoru trend nezmění ani další rozpočtové výdaje, ani případné snížení klíčové sazby. Pro příští rok proto počítá s růstem hrubého domácího produktu kolem nuly, případně i pod touto hranicí.