Německý soud poslal jednoho z trojice obžalovaných Ukrajinců na rok a tři měsíce do vězení v případu, který se netýká jen bezpečnosti, ale také provozních a finančních rizik pro evropskou logistiku. Podle obžaloby šlo o sledování tras zásilek s cílem připravit budoucí útoky, které by mohly zasáhnout přepravní firmy, letiště i navázané dodavatelské řetězce. Další dva obžalované soud zprostil viny.
Podle informací agentury DPA zadržela policie tři muže loni v květnu v Kolíně nad Rýnem, Kostnici a ve švýcarském kantonu Thurgau. Bylo jim 22, 25 a 30 let. Obžaloba tvrdila, že z Německa odeslali na Ukrajinu dva balíčky s aktivovanými GPS lokátory. Podle státního zastupitelství měla příkaz k akci dát ruská tajná služba přes prostředníky v Mariupolu, který Rusko okupuje od roku 2022.
Smyslem celé operace mělo být zjištění, kudy zásilky putují, aby je při dalším pokusu bylo možné osadit výbušninou. Podle prokuratury měly balíčky při příští akci explodovat nad Německem nebo nad Ukrajinou a způsobit co největší škody i narušení pocitu bezpečí. Právě tento aspekt je podstatný i pro firmy: vedle přímých škod na majetku by podobné incidenty znamenaly vyšší náklady na kontrolu zásilek, pojištění, krizové řízení i možné zpoždění přepravy.
Soud nakonec uznal vinným jednoho z obžalovaných a uložil mu trest odnětí svobody na rok a tři měsíce. U zbývajících dvou mužů vinu neprokázal. Státní zastupitelství přitom požadovalo tresty pro všechny tři, a to v rozmezí od dvou let a devíti měsíců do čtyř let a tří měsíců.
Dopad na firmy připomněl i případ centra DHL v Lipsku
Celá kauza zapadá do širšího obrazu, o němž už loni informovala německá média. Ta na základě vlastního vyšetřování uvedla, že za sérií požárů balíčků na evropských letištích z předloňska stáli agenti naverbovaní ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V souvislosti s těmito případy bezpečnostní složky zadržely podezřelé také v Litvě, Polsku, Bosně a Hercegovině a v Británii.
Pro podnikatelské prostředí je důležité, že se série incidentů dotkla i logistického centra společnosti DHL v Lipsku. Vybuchl tam balíček, který přiletěl z Litvy a měl pokračovat dál letecky. Podle západních tajných služeb, na které se odvolávala německá média, umístili výbušninu do zásilky agenti pracující pro Moskvu. Vyšetřování navíc naznačilo, že jen náhodou začal balík hořet ještě na zemi, a ne až během letu.
Pro přepravní společnosti, provozovatele letišť i jejich obchodní partnery podobné případy znamenají víc než jednorázový bezpečnostní incident. Zvyšují tlak na kontroly zásilek, investice do monitoringu a koordinaci s úřady, což se může promítnout do provozních nákladů i spolehlivosti mezinárodní dopravy. Rusko jakoukoli roli v těchto incidentech popírá.
