Dvě smlouvy Ministerstva financí, jejichž maximální hodnota po dodatcích dosáhla souhrnně zhruba pěti milionů korun, vyvolaly otázky nad způsobem zadání. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže však v této věci nekonstatoval porušení zákona: podnět odložil poté, co jeho podatel nedoplnil požadované informace.

První kontrakt uzavřel Jan Škrabka s ministerstvem v roce 2022 jako osoba samostatně výdělečně činná. Hodinová sazba byla stanovena na 800 korun a prostřednictvím dodatků se maximální hodnota smlouvy zvýšila na dva miliony korun. Na ni navázala další smlouva se společností Vision Consulting, která se po následných dodatcích dostala až na tři miliony korun.

Celkový finanční rámec obou smluv tak činil přibližně pět milionů korun. Diskuse se týkala zejména toho, zda šlo skutečně o dvě samostatné zakázky, nebo zda jejich předmět a časová návaznost mohly vyžadovat společné posouzení. Právě při posouzení jako jediné zakázky by mohl být významný požadavek na zadávací řízení, v němž veřejný zadavatel otevírá soutěž mezi potenciálními dodavateli za předem určených podmínek.

Na tuto okolnost dříve upozorňovaly organizace Transparency International a Frank Bold. Samotné pochybnosti ale nepředstavují důkaz nezákonného postupu. Z dosavadních informací nelze vyvozovat, že by Jan Škrabka, společnost Vision Consulting nebo tehdejší vedení ministerstva porušili právní předpisy.

ÚOHS se podnětem zabýval, avšak podle dostupného popisu obsahoval nejednoznačná tvrzení. Úřad proto vyzval podatele k doplnění dalších podkladů. Protože požadované informace neposkytl, nevznikl úřadu dostatečný základ pro zahájení správního řízení z vlastní iniciativy. Toto rozhodnutí tedy neznamená, že úřad po úplném prověření potvrdil správnost postupu ministerstva.

Identita podatele zveřejněna nebyla a není ani známo, proč na výzvu nereagoval. ÚOHS současně nevyloučil, že by se k věci mohl vrátit, pokud by získal nové relevantní skutečnosti.

Pro hospodaření státu je podstatné, že ministerstvo jako zadavatel disponuje smlouvami, dodatky i související dokumentací. Pokud by jeho současné vedení chtělo odstranit pochybnosti o postupu předchozího vedení, může interně vyhodnotit, zda byly kontrakty a jejich navyšování nastaveny v souladu s pravidly pro veřejné zakázky, případně předat dostupné podklady příslušným kontrolním institucím.

Takové prověření by mohlo přinést jasnější závěr v obou možných směrech: potvrdit, že šlo o oddělené zakázky uzavřené řádným způsobem, nebo objasnit, zda jejich souvislost měla být vyhodnocena jinak. U veřejných výdajů v řádu milionů korun je transparentní doložení postupu důležité nejen pro státní rozpočet, ale také pro důvěru dodavatelů a veřejnosti v podmínky, za nichž stát nakupuje služby.